Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Lukavec se v historii vyskytly letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity v kombinaci s dlouhotrvajícími regionálními dešti (2002, 2013) a také jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky v kombinaci s dešťovými srážkami a ledovými jevy (1845). 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Lukavec, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

 Historické povodně

Před rokem 1970 se podél vodního toku Modly povodně vyskytovaly poměrně pravidelně. V roce 1970 byl vodní tok prohlouben na současnou hloubku, přičemž tehdy v důsledku stavebních prací a omezené průchodnosti vody pod mostem hlavní silnice došlo k poslednímu rozlití Modly. Od roku 1970 do současnosti se Modla rozlévá již pouze do polí, intravilán obce dosud neohrozila. 

V roce 2002 byla obec zasažena stoletou vodou, kdy se voda vzedmula v důsledku přívalových srážek a zpětného vzdutí vlivem rozvodněného toku Labe. Voda zatopila významnou část intravilánu obce a napáchala škody na majetku obce v hodnotě cca 1 mil. Kč. Na soukromém majetku byla starostou vyčíslena škoda na 15-20 mil. Kč. Postiženo bylo 43 domů, u objektu s č. p. 74 se nachází povodňová značka s vyznačenou výškou hladiny.

Mírnější průběh měla povodeň v roce 2013. Na vině byly vytrvalé srážky a lokální přívalový déšť zejména v povodí vodních toků Vltava a Labe, v jejichž důsledku opět došlo k vzedmutí dolního toku Modly vlivem rozvodněného Labe. Zatopena byla pole přiléhající k intravilánu obce.

Povodeň v roce 1845
"Všeničící povodeň přišla v roce 1845 po zimě mimořádně bohaté na sníh. Řeka v té době ještě nebyla nijak regulována, u Litoměřic rozvodněné Labe a Ohře vytvořily obrovské jezero, voda se rozlila přes Lukavec až do Keblic, zaplaveny byly rovněž Lovosice a Terezín. V Lukavci bylo poškozeno jednadvacet domů, v Lovosicích smeteno dravým proudem 12 domů i s chlévy. Přes sedmdesát domů bylo tak poškozeno, že muselo být strženo....V Lovosicích byl tehdy naměřen stav vody na Labi 920 cm nad normál....byl prolomen též most v Drážďanech."
Zdroj: Lovosický dnešek, 10/2002