Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území městyse Měřín lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi Balinky je městys ohrožen zejména v období jarního tání (únor - březen), pokud je tání kombinováno se srážkami. K povodním však může dojít i díky dlouhotrvajícím regionálním srážkám. Na ostatních menších tocích (ale i na Balince) může také dojít k přívalovým srážkám. Je zde také možnost splachů z lokality Spravedlnost k místní mateřské škole.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Měřín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

 Historické povodně

K významným povodňovým situacím došlo v roce 1941, 1979, 1985 a 1991.

Roku 1941 následkem dlouhotrvajících dešťů nadměrně vystoupila voda a zaplavila louky v Pustině, pod "Střechovým mlýnem" vytvořila téměř jezero, nadělala značné škody ve Vrbí a v Zabráně.

Dne 3. 9. 1979 po průtrži mračen doprovázené velkými přívaly vody a krupobitím se utvořilo asi metr hluboké jezero u kaple p. Marie Sněžné. Byly zaplaveny sklepy, voda vybrala a poničila dvory, chodníky, znehodnotila vodu ve studních. Došlo k zatopení několika garáží, prodejen, automobilů, na několika místech voda vnikala do obytných místností, došlo i ke škodě na domácím zvířectvu.

Dne 21. 5. 1985 po vytrvalých deštích se rozvodnila říčka Balinka. V Zarybníku a Ve Vrbí vytopila voda některé domy až do výšky 2 m, zničila veškeré vnitřní zařízení a ničila dvorky. Byla postižena i část Náměstí a část Pustiny. V roce 1985 došlo také k protržení hráze rybníka (Nový rybník). V místě, kde stával dnes již pomalu zapomenutý rybník Humenný (jeho hráz byla na Otínské ulici a v roce 1985 byl již vypuštěný) se ucpal mostní profil plaveninami. Tím došlo k zaplavení obytných částí Měřína nad Otínskou ulicí. Vlna pokračovala po proudu přes zmíněné obce až do Velkého Meziříčí, kde způsobila největší škody zaplavením náměstí a několika ulic.

Ve dnech 13., 16. a 27. června roku 1991 došlo k rozvodnění místního toku Vlkánek.