Charakteristika zájmového území

Obec Metylovice je součástí Moravskoslezského kraje, leží v západní části okresu Frýdek- Místek a spadá pod správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdlant nad Ostravicí. Jedná se o podhorskou obec, která se nachází 5 km severně od města Frýdlant nad Ostravicí a 10 km jižně od města Frýdek-Místek. Vzdálenosti do ostatních center regionu: Ostrava 30 km, Český Těšín 30 km, Bílá - hranice se Slovenskem 22 km. Počet obyvatel obce byl k 1. 1. 2021 celkem 1 790 obyvatel, z toho 887 žen a 903 mužů.

Katastrální území obce Metylovice

Digitální model reliéfu obce Metylovice

Sklonitostní poměry na území obce Metylovice

Veřejná zařízení v obci

V obci funguje mateřská škola ve správě obecního úřadu. Má dvě oddělení a v současnosti provozně i funkčně vyhovuje. Základní škola Mjr. Ambrože Bílka má na prvním stupni celkový počet dětí okolo 120. Od druhého stupně ZŠ děti musí dojíždět do škol v okolí (Palkovice, Frýdlant n. Ostravicí, Frýdek-Místek). Součástí školní budovy je školní jídelna. U školy je školní hřiště, jako tělocvična je využita 100 m vzdálená místí sokolovna. V obci se nachází také obecní knihovna, která sídlí na obecním úřadě. Významné postavení v obci zaujímá Odborný léčebný ústav Metylovice Moravskoslezské sanatorium, p. o., který nabízí celkem 62 lůžek a 3 lékařská pracoviště. Děti z celé České republiky ve věku 3-16 let si zde léčí nemoci dýchacích cest, obezitu a skoliózu. Kromě tohoto zajišťuje ústav ambulantní rehabilitační činnost pro děti i dospělé ze širokého okolí (léčebný tělocvik, masáže, koupele). Ústav má svou vlastní mateřskou a základní školu. V sanatoriu je umístěna ambulance praktického lékaře pro děti a dorost z Metylovic a ambulance alergologická, která má regionální působnost. V centru obce je umístěna ordinace praktického lékaře. Zařízení sociální péče jako například domov důchodců v obci chybí.

Dopravní infrastruktura

Obec Metylovice je velmi dobře napojena na silniční síť. Páteřní komunikaci tvoří čtyřproudá silnice I/56, probíhající okrajem katastru obce ve směru sever - jih a dále silnice třetí třídy III/48410 a III/48416 procházející obcí, které zajišťují dopravní propojení obce na dálkový tah rychlostní komunikace Frýdlant n. O. - Ostrava I/56 pomocí mimoúrovňové křižovatky a dopravní spojení s okolními obcemi. Silniční přeprava je podstatná hlavně z hlediska dojížďky do zaměstnání. Silniční síť je doplněna systémem místních komunikací ve správě obce a sítí účelových komunikací (polní a lesní cesty). Katastrálním územím Metylovic prochází tyto komunikace: I/56 Opava - Ostrava - Frýdek-Místek - Horní Bečva (I/35), III/48410 Kozlovice - Lhotka - Metylovice, III/48416 Frýdlant nad Ostravicí - Metylovice - Palkovice. Obec není přímo napojena na železniční síť, občané mají možnost využít železničních stanic v okolních obcích, nejbližší železniční stanice se nachází v obci Pržno, ale nejvyužívanější železniční stanicí je stanice ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Obec Metylovice je vsazena do úzkých údolí říček Metylůvky a Olešné, obklopených třetím nejvyšším vrcholem Ondřejníku Solárkou (890 m n. m.) a vějířem čtyř Metylovických hůrek. Metylovické hůrky začínají nejvyšším vrcholem lidově zvaným „Čupek" (523,5 m n. m.), pokračují Liškami a končí Skalním vrchem (497 m n. m.). Nejnižším bodem je koryto Ostravice v místě, kde stával „Fojtův mlýn" (326 m n. m). Horopisně obec patří k vnějším Západním Karpatům, Západobeskydskému podhůří, Podbeskydské pahorkatině, Štramberské vrchovině, k severu klesá do Třinecké brázdy, k severovýchodu do Frenštátské brázdy. Obec spadá do geomorfologického okrsku Metylovická pahorkatina. Metylovickou pahorkatinu rozděluje na dvě části na severu potok Olešná a na jihu její přítok Metylůvka. Nejvyšším vrcholem západní části pahorkatiny je Kozlovická hora (612 m), mezi další vrcholy dále patří Králova hora (556 m), Babí hora (538 m), Na Magoni (497 m) a Skalní vrch (462 m). Nejvyšším bodem východní části je Metylovická hůrka (524 m). Pahorkatinu pokrývají převážně louky, využívané zejména k pastvě krav či výrobě siláže. Značnou část povrchu tvoří také smíšené lesy (smrk, jedle, borovice, modřín, bříza, javor, jasan, třešeň, trnka, hloh), na Kozlovické hoře roste také les jehličnatý.

Z geologického hlediska se na katastru obce často vyskytují břidlice, jedná se o vápencové a pískovcové odrůdy tmavých (např. nazelenalých) barev godulského pískovce. Zvláštností některých ložisek jsou také „čočky" pelosideritu, chudší železné rudy o průměrné délce 30 m (výjimečně dosahují až 90 m), které vznikly na dně geologických moří. Dalšími často vyskytovanými ložisky v okolí obce jsou ložiska uhelná, vzniklá v období od 600 mil. až do 280 mil. let před n. l. Hlavní osa tohoto souvislého ložiska směřuje od Ostravy přes Paskov, Staříč, Kozlovice k Frenštátu pod Radhoštěm a klesá od povrchu země postupně do hloubky 2000 m ve Frenštátě p. R. Nejbližší uhelné sloje se nacházejí u Staříče, Frýdlantu a vodní nádrže Šance.

Struktura půdního fondu

Na území obce Metylovice jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Půdní typ fluvizem najdeme v intravilánu okolo vodního toku Olešná a taktéž ve východní části katastru okolo silnice I/56. Podél přítoku Metylůvky (IDVT: 10215416) a na části území okolo vodního toku Olešná v extravilánu se nachází půdní typ glej.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Velikost obce činí 1114,5 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako trvalé travní porosty (443,8 ha). Následuje lesní půda (401,3 ha), ostatní plochy (92,5 ha), zahrady (75,1 ha), orná půda (70,2 ha), zastavěné plochy (20,1 ha), vodní plochy (10,9 ha) a sady (0,7 ha).

Využití pozemků v obci Metylovice (Dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Metylovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 6,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1200 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé území obce do chladné oblasti MT2, pouze na malém území na severu se nachází oblast MT9.

Lokalita MT2 - Jaro je krátké a mírné, léto je krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké (počet letních dnů 20 - 30, úhrn srážek ve vegetačním období 450 - 500), podzim je krátký a mírný, zima je mírná, normálně dlouhá (srážkový úhrn v zimním období je 250 - 300), suchá s normálním trváním sněhové pokrývky (80 - 100 dní).

Lokalita MT9 - Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé, suché až mírně suché (počet letních dnů 40 - 50, úhrn srážek ve vegetačním období 400 - 450), podzim je mírně krátký a teplý, zima je mírná, suchá a krátká (srážkový úhrn v zimním období je 250 - 300, trvání sněhové pokrývky 60 - 80 dní).

Charakteristika podoblastí MT2 a MT9

Okolní příroda 

Životní prostředí obce je také významně ovlivněno blízkým pohořím Beskydy, které představuje pro nedalekou sousední průmyslovou oblast Ostravska významnou rekreační oblast. Je však i významným prameništěm řady toků. Pro svůj vodohospodářský význam je celé území chráněno jako chráněná oblast přirozené akumulace vod.

Vegetační pokryv v oblasti je výsledkem dlouhodobého působení jak místního prostředí a konkrétního stanoviště, tak i historického vývoje. Jejich území bylo původně pokryto rozsáhlými lesy, v nižších a středních polohách listnatými a smíšenými, v nejvyšších polohách se vyskytovaly karpatské smrčiny. Dodnes zaujímají lesy dominantní postavení v oblasti, neboť pokrývají asi 60 % jejího území. Jejich druhová skladba byla však vlivem člověka značně pozměněna, takže původní smíšené porosty byly většinou nahrazeny smrkovými monokulturami. Pouze místně se zachovaly lokality s původním složením lesních porostů a s přirozenými společenstvy rostlin a živočichů, jež jsou dnes chráněny v řadě zřízených chráněných území. Nejen složení flóry, ale rovněž složení fauny je dosti pestré. Z obojživelníků je typický a hojný skokan hnědý a čolek horský, vzácný je karpatský endemit čolek karpatský. Hojný je i výskyt netopýrů, z ptáků jsou četní dravci a sovy. Ze vzácnějších druhů ptactva zde lze pozorovat drozda kolohřivce, datlíka tříprstého, strakapouda bělohřbetého a kulíška nejmenšího. Poměrně hojný byl i tetřev hlušec, dnes jsou však jeho stavy podstatně nižší a z některých lokalit vymizel úplně. Velmi vzácně se vyskytuje tetřívek obecný, hojnější je jeřábek lesní, který žije v horských lesích s bohatým podrostem. Vzácná je vydra říční. Vedle srnčí a jelení zvěře žije ve zdejších lesích též rys ostrovid a ze Slovenska se sem opět vrací medvěd brtník. Od roku 1973 jsou zde medvědi pozorováni každoročně a podle přesvědčivých důkazů v Beskydech i několikrát přezimovali.