Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Mirotice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na okolních svazích. V důsledku toho dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a lesních stezkách.

Správní území Mirotic je ohroženo především rozvodněním Lomnice, a to v hlavní části území – Mirotice. Dalším tokem přivádějícím na území povodňové vlny je Kostřatský potok. Ten ohrožuje především část Lučkovice, dál i Mirotice, ovšem při souběhu povodňových vln s Lomnicí jsou Mirotice zaplaveny povodní s vysokou kulminací. Přirozená povodeň vzniklá srážkovou činností v horních částech povodí je sice transformována rybniční soustavou v okolí Blatné, ovšem při vyčerpání kapacity retenčních prostorů dojde k vybřežení a zaplavení území. Na správním území Mirotic jsou postiženy především vlastní Mirotice řekou Lomnicí, Kostřatský potok ohrožuje Lučkovice. Zaplaveny jsou domy k bydlení s příslušnými stavbami, komunikace, veřejná prostranství atd. (DIREKTA, 2013).

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Mirotice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

srpen 2002
Povodně, které zasáhly město v roce 2002, jsou označovány za největší. Ke kulminaci došlo 13. 8. 2002. Z hlediska N-letosti se jednalo o povodeň vyšší Q₁₀₀, odhaduje se na cca Q₅₀₀.

leden 2011
Dne 12. 1. 2011 začala tát sněhová pokrývka, která dosahovala 15-20 cm mokrého sněhu. Od této doby byl sledován stav hladiny Lomnice a Kostřateckého potoka. Dne 14. 1. 2011 kulminovala hladina na 95 cm. Na řece byly pozorovány ledové kry. Bylo zaplaveno prameniště u Lučkovic, voda z veřejného vodovodu nebyla pitná.

červen 2013
Příčinou povodní byly přívalové srážky, které se projevily na Kostřateckém potoce a na Lomnici. 2. 6. 2013 byl vyhlášen na Lomnici II. SPA, o den později došlo ke kulminaci. Hladina vystoupala na hranici III. SPA. Byly zaplaveny louky mezi Miroticemi a Lučkovicemi, došlo zde k znehodnocení pramenů pitné vody. Kostřatecký potok v Lučkovicích po protipovodňových úpravách sice zaplavil náves, ale nezpůsobil větší škody než v minulých letech. Na částí Radobytce došlo ke "spláchnutí" pole osetého kukuřicí a došlo k zanesení kanalizace v Radobytcích a zaplavení návsi.