Odtokové poměry

Vodní tok Jičínka má na území obce Mořkov oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 10,4 - 17,9, které bylo vyhlášeno MěÚ Nový Jičín a nabývá účinnosti od 17. 8. 2010 (č. j. OŽP/59782/2010). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Jičínky a jejich přítoků (Králův potok, Jančův potok). Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce Mořkov se nachází přes dvacet míst omezující odtokové poměry. Jedná se o nekapacitní mosty, propustky a zatrubnění vodních toků u kterých hrozí riziko zanášení splaveninami, následné ucpání a snížení průtočnosti profilu. Riziko také představuje velké množství mostů, které mají vlivem konstrukce zúžený profil a může tak docházet k vybřežení vody do okolí. Nejvíce rizikových míst se vyskytuje na vodním toku Papákův p. a Králův p., dále pak na Jičínce a Jančovém p. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Mořkov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Mořkov byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o lokality - Nové domky v západní části obce, okolí ZŠ ve středu intravilánu a ulici Květná v jihovýchodní části území. V blízkosti lokality Nové domky byly současně stanoveny dva kritické body.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Mořkov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.  

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Mořkov metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Mořkov 

Na území obce Mořkov se nacházejí dva kritické body a oba jsou situovány v lokalitě Nové domky v západní části území obce:

• Kritický bod 20109122 - nedaleko č. p. 705.
• Kritický bod 20107157 - povodí Jančova potoka v ř. km 1,2.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Mořkov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována splachy z polí nacházejících se na ukloněných svazích. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. Dle lokalizace kritický bodů vyplývá, že potencionálně nejrizikovější oblastí je oblast v okolí ulice Nové domky, v jejíž bezprostřední blízkosti se nacházejí jediné dva kritické body v zájmovém území. Do kritických bodů je soustředěn okolní odtok z přívalových srážek.

Pro reálné zobrazení soustředěných drah povrchového odtoku na území obce Mořkov byl vytvořen 3D model, ve kterém jsou znázorněny dráhy soustředěného povrchového odtoku s vyznačením kritických linií a jejich sběrného povodí.

 

Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku a jejich kvantifikace dle velikosti sběrného povodí (zpřesnění metody tzv. kritických bodů)

Pro potřeby povodňového plánu obce Mořkov byla zpracována hydrologická analýza, která má za cíl znázornit soustředěné dráhy povrchového odtoku, tj. nejpravděpodobnější místa, kterými protéká voda při povrchovém odtoku. Pro kvantifikaci této analýzy byly zvýrazněny ty linie, které mají sběrné povodí větší než 0,3 km², ale menší než 10,0 km², a byly označeny jako kritické (kritické linie) v případě, kdy průměrný sklon v povodí kritické linie je větší než 3,5 %. Pro kritické linie byly nad intravilánem obce stanoveny uzávěrové profily, z kterých bylo vymezeno jejich sběrné povodí. V rámci těchto kritických linií se dá předpokládat vznik škodlivého povrchového toku v případě vysokého srážkového úhrnu v kombinaci s nepříznivým půdním stavem, vysokým sklonem, druhem využití půdy, stavem vegetace aj.
Stanovení soustředěných drah povrchového odtoku bylo zpracováno dle Metodického návodu pro identifikaci kritických bodů vydanou Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. M., v. v. i. viz výše. V rámci provedené analýzy došlo ke zpřesnění této metody na území obce s použitím digitálního modelu terénu o rozlišení buňky 1 x 1 m vytvořeného z vektorových bodových dat Digitálního modelu reliéfu 5. generace.
Hydrologická analýza byla provedena za použití algoritmu "Multi Flow Direction" (MFD) a "Single Flow Direction" (SFD) přes příkaz r.terraflow v programu GRASS GIS. Výše popsané algoritmy MFD a SFD hledají vždy místo nižší než stávající a tím pádem simulující povrchový tok vody v terénu. Model nezohledňuje vsak vod do podloží (infiltraci), zdi, zídky a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit.
Na území obce Mořkov bylo identifikováno celkem šest kritických linií, z toho tři přímo ohrožují intravilán obce: 

• (1) kritická linie v okolí centra obce Mořkov. Sběrné povodí kritické linie (1) se rozprostírá v centrální části intravilánu, cca od mateřské školky až za budovu základní školy, odkud je voda ze sběrného povodí odváděna kritickou linií až po Králův potok. Celková plocha sběrného povodí je 0,409 km² a průměrný sklon povodí je poměrně nízký a to: 7,06 %. Ovšem v případě intenzivních přívalových srážek může docházet ke splachu z okolních polí a ke koncentraci přívalových vod v bezprostředním okolí základní školy (může dojít k zatopení hřiště, průmyslového objektu firmy KON-KYS a místní školy). Kritická linie přímo ohrožuje intravilán obce ve svém okolí. V případě nepříznivého stavu na okolních polích (širokořádkové plodiny, půda bez vegetace apod.) může být negativní efekt přívalových vod ještě umocněn.
• (2) kritická linie v oblasti Bahna v extravilánu obce. Tato kritická linie se nachází mimo intravilán obce (v severo-východní části zájmového území) a jejím vlivem tak nemůže dojít k bezprostřednímu ohrožení obce. Při intenzivních srážkách však může dojít k mohutnému transportu sedimentů z okolních polích a tím pádem ke snížení průtočné kapacity toku v oblasti závěrového profilu, kde se nachází mostní konstrukce silnice II/483, která tak může být potencionálně ohrožena. Celková plocha sběrného povodí je 0,780 km² a průměrný sklon povodí je poměrně malý a to: 7,03 %.
• (3) kritická linie v oblasti Zuberské v extravilánu obce. Sběrné povodí této kritické linie je poměrně rozsáhlé, zabírá plochu 2,8 km² s vysokým průměrným sklonem 22,9 %. Kritická linie bezprostředně neohrožuje intravilán obce, ovšem v případě intenzivních srážek může docházet ke kumulaci povrchových vod podél traťového násypu, který může být vlivem erozní síly poškozen.
• (4), (5) a (6) kritické linie v oblasti nad intravilánem obce. Nad samotným intravilánem obce se nacházejí celkem tři kritické linie, které tvoří tři samostatná povodí kritických linií a to: větvící se linie (4) jejíž povodí ústi do Jančova potoka, který přívalové vody odvádí do oblasti Nové domky. Celková plocha tohoto povodí je 1,1 km² a sklon 26,5 %. Dále linie (5), s celkovou plochou sběrného povodí 0,603 km², průměrným sklonem 28,69 % a zaústěním do Králova potoka, a linie (6), s celkovou plochou sběrného povodí 1,02 km², průměrným sklonem 37,04 % a zaústěním do Papákova potoka. Pro všechny tři sběrné linie platí, že mohou okrajově ohrozit oblast intravilánu obce a to především svodem povrchových přívalových vod do výše zmíněných vodních toků, u kterých může být překročena průtočná kapacita a dojít k jejich rozlití.

Dráhy soustředěného povrchového odtoku a kritická linie (1) v okolí centra obce Mořkov

Dráhy soustředěného povrchového odtoku a kritické linie (2) v oblasti Bahna v extravilánu obce

Dráhy soustředěného povrchového odtoku a kritické linie (3) v oblasti Zuberské v extravilánu obce

Dráhy soustředěného povrchového odtoku a kritické linie (4), (5) a (6) (zleva) v oblasti nad intravilánem obce

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Mořkov mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Mořkov

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Mořkov se nachází jedno vodní dílo, kterým je koupaliště v jihovýchodní části území a souží pro rekreaci a sportovní účely. Žádné další vodní dílo, které by mohlo ovlivnit odtokové poměry při povodňových situacích se na území obce nenachází. 

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Mořkov

 Vodní díla