Odtokové poměry

Vodní tok Morava má na území obce oficiálně stanovené záplavové území. Záplavové území bylo stanoveno krajským úřadem Olomouckého kraje 10. července 2006, pro území obce je platné v úseku mezi ř. km 296,255 až ř. km 325,176 (pravý břeh) a až ř. km 328,019 (levý břeh). Údaje o staničení odpovídají staničení Povodí Moravy s. p. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀ včetně aktivní zóny (č. j. KUOK/49835/04/OŽPZ/7206).  

Vodní tok Morava má na území obce také oficiálně stanovené záplavové území krajským úřadem Pardubického kraje, které bylo stanoveno v únoru roku 2008, pro území obce je platné v úseku mezi ř. km 325,176 (pravý břeh) a 328,019 (levý břeh) až 339,538. Údaje o staničení odpovídají staničení Povodí Moravy s. p. (č. j. KrÚ 49290-4/2007/OŽPZ/Vt). 

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce Malá Morava byla stanovena místa omezující odtokové poměry, jedná se zejména o mosty a propustky. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Malá Morava

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Malá Morava byla vyznačena dvě území v katastru obce, odkud by mohla přijít přívalová povodeň. První povodí kritického bodu je v katastru Malé Moravy, druhé se nachází v m. č. Podlesí. Vzhledem k charakteru reliéfu v okolí obce je reálná možnost vzniku přívalových povodní v těchto lokalitách. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Malá Morava

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní v obci Malá Morava metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Malá Morava

 Na území obce Malá Morava byly stanoveny dva kritické body.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Malá Morava. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Malá Morava

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

 

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se tok Morava na území obce řadí mezi kritické, a to konkrétně v úseku mezi ř. km 328 - 346. Nebezpečí může vzniknout jak při zamrznutí toku, tak při tání. Je tedy nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků, kdy se uvolněné ledy mohou hromadit v okolí mostních profilů a jezů. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.  

Místa výskytu ledových jevů na území obce Malá Morava

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na vodních tocích protékajících územím obce se nenachází žádné významné vodní dílo. V místní části Vysoký Potok je soustava vodních nádrží, které nejsou protékané řekou Moravou, ale nacházejí se v její blízkosti. Jde o pstruží sádky.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Malá Morava

 
 Vodní díla