Charakteristika zájmového území

Město Miroslav se nachází ve východní části okresu Znojmo přibližně 45 km jihozápadně od Brna. Současně město leží v ORP Moravský Krumlov v Jihomoravském kraji. Město se v současnosti skládá ze 2 částí, samotného města Miroslav a místní části Kašenec, která leží jihozápadně od města a vznikla na základě pozemkových reforem v roce 1785. Ve městě trvale pobývá 3006 obyvatel (dle dat ČSÚ k 1. 1. 2021). Velikost města činí 2 660 ha.

První písemné zmínky o místě jsou z roku 1222 od českého krále Přemysla Otakara I. a jeho manželky Konstancie a jednalo se o tehdy již o významnou vinařskou oblast. Dnešní Miroslav se rozkládá na místě 3 původně samostatných osad zmiňovaných ve 14. století: Mitterdorf, Česká ves a Václavov. Mezi lety 1497–1569 byla Miroslav povýšena na městečko a městem se stala až v roce 1965.

Významnou oblastí z hlediska vzácné vegetace jsou Miroslavské kopce. V 60. letech byly navrženy do seznamu chráněných území a poté zde vznikla Národní přírodní rezervace. Roste zde vzácná suchomilná vegetace s bělozářkou větvovitou, koniklecem velkokvětým, koulenkou prodlouženou, kosatcem písečným, kavylem vláskovým a péřitým a kuřičkou štětinovou.

Katastrální území města Miroslav

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Katastrální území města Miroslav leží ve dvou geomorfologických soustavách. Severozápadní cíp katastru (patří do něj většina intravilánu města Miroslav vyjma jeho jihovýchodní části) spadá do soustavy Česko-moravské a zbytek území do soustavy Vněkarpatské sníženiny.

Geomorfologické členění Česko-moravské soustavy:
Podsoustava: Brněnská vrchovina
Celek: Bobravská vrchovina
Podcelek: Leskounská vrchovina
Okrsek: Bohutický les

Geomorfologicky náleží severozápadní část území do podsoustavy Brněnská vrchovina, celku Bobravská vrchovina, podcelku Leskounská vrchovina a do okrsku Bohutický les.

Okrsek Bohutický les leží v jižní části Leskounské vrchoviny a jedná se o protažený hřbet ve směru SV–JZ, který se sklání od SV k JZ. Severozápadní část je výrazně omezena zlomovým svahem, zatímco jihovýchod okrsku plynule přechází do povrchu Dyjsko-svrateckého úvalu. Jihozápadní část okrsku tvoří z části krystalinikum moravika a moldanubika a usazeniny Boskovické brázdy. V jižní části okrsku se nachází NPP Miroslavské kopce.

Geomorfologické členění soustavy Vněkarpatské sníženiny:
Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
Celek: Dyjsko-svratecký úval
Podcelek: Drnholecká pahorkatina
Okrsek: Olbramovická pahorkatina

Geomorfologicky náleží jihozápadní, jižní, východní a severovýchodní část území do podsoustavy Západní Vněkarpatské sníženiny, celku Dyjsko-svratecký úval, podcelku Drnholecká pahorkatina a do okrsku Olbramovická pahorkatina.

Okrsek Olbramovická pahorkatina je nížinná pahorkatina s rozlohou 358,34 km² a sklonem k jihovýchodu. Geologické podloží je tvořeno neogenními a čtvrtohorními usazeninami a při jihovýchodním okraji leží terasy Jihlavy a Dyje. Nejvyšším vrcholem je Dvorská (269,7 m n. m.) a okrsek leží ve 2. vegetačním stupni.

Z hlediska nadmořské výšky má město Miroslav ukloněný charakter s klesající nadmořskou výškou od severozápadu k jihovýchodu. Nejvýše položená lokalita se nachází v nejsevernějším cípu katastrálního území (360 m n. m.). Místo s nejnižší nadmořskou výškou se nachází v jihovýchodní části území v místě, kde opouští vodní tok Miroslavka katastrální území (202 m n. m.). Průměrná nadmořská katastrálního území výška je 251 m n. m. Vrstevnice jsou vyznačeny po 2 metrech.

Digitální model reliéfu území města Miroslav

Průměrná sklonitost reliéfu území je 2,9 ° s maximy 75 °, které se nacházejí na terasovaných oblastech, podél ulice Údolní, v severovýchodní části katastru a jihozápadně od intravilánu města.

Sklonitostní poměry na území města Miroslav

Geologické poměry

Z geologického hlediska je území města Miroslav velmi rozmanité. Na většině území (vyjma severozápadní, jihozápadní části, okolí intravilánu města Miroslav a území jižně od Miroslavi) dominují nezpevněné sedimentární horniny spraší a sprašových hlín vzniklých eolickou činností. V okolí Miroslávky a terénních sníženin a zářezů se nacházejí fluviální nečleněné nivní sedimenty a deluviofluviální smíšené nezpevněné sedimenty.

V jihozápadní části katastru města se nacházejí nezpevněné sedimenty vápnitých jílů (šlír) s místními polohami písků vzniklých marinní činností a křemenné štěrky s jemnozrnnými písky vzniklých sladkovodní činností a brakických vod. V intravilánu města dominují deluviální nezpevněné sedimenty písčito-hlinité až hlinito-písčité sedimenty a smíšené sedimenty vzniklé fluviální a deluviofluviální činností.

Jižně od intravilánu města se nacházejí deluviální nezpevněné sedimenty (podobně jako v intravilánu Miroslavi), dále zpevněné sedimenty brekcií a slepenců a nezpevněné sedimenty sladkovodních a brakických vod (křemenné štěrky a jemnozrnné písky). Při západní hranici katastru se nachází pestrá škála různých hornin (droby, kamenité až hlinito-kamenité sedimenty, fylity, kvarcity, dvojslídné ortoruly, dvojslídné pararuly s granáty, amfiboly, granátické amfiboly, svory a biotické ortoruly).

Struktura půdního fondu

Na území města Miroslav dominuje v severozápadní části města půdní typ hnědozem s jeho varietami a ve zbytku území černozem a jeho variety. V části s dominujícími hnědozeměmi se nacházejí subtypy modální, oglejená, luvická a dále části s kambizeměmi (modální a mesobazická). Na většině území však dominují černozemě (karbonátová, luvická, černická, pelická, modální), v okolí Miroslavky a terénních sníženin a zářezů se nacházejí černice (modální, fluvická karbonátová) a černozemě (černická karbonátová a černická). Ostrůvkovitě se vyskytují malá území s kambizeměmi (psefitická a arenická).

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 2660 ha. Pozemky na území města jsou majoritně využívány k zemědělským účelům, o čemž svědčí i zastoupení jednotlivých druhů pozemků. Nejvíce je na území města zastoupena orná půda (83,6 %), což je oproti celostátnímu průměru více než dvojnásobek zastoupené plochy. Území města se nachází ve vinařské oblasti, což dokládá i vysoké zastoupení vinohradů (4,2 %). Oproti celostátnímu průměru se na území vyskytují ve stejné míře zahrady (2,1 %), zastavěné plochy a nádvoří (2,0 %) a ostatní plochy (7,3 %). Poloviční zastoupení oproti průměru ČR mají na území města ovocné sady (0,3 %) a vodní plochy (1,2 %). Zbylé plochy mají na území města minimální zastoupení.

Využití pozemků ve městě Miroslav (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území města Miroslav je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 400 - 550 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá intravilán města Miroslav s územím západně a severně od něj do teplé klimatické oblasti T2 a zbytek území do oblasti T4.

Teplá klimatická oblast T2 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým s mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500–600 mm s počtem dní se srážkami nad 1 mm 90–100 dní, průměrné roční teploty jsou okolo 8–9 °C, počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40–50.

Teplá klimatická oblast T4 se vyznačuje velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, velmi krátkým a teplým přechodným obdobím a velmi krátkou, teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 – 650 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8,5 – 9,5 °C a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40–50.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2 a T4