Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Město Touškov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi může být ohrožen vodní tok Mže a jeho přítoky zasaženy zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením. Povodeň může nastat taktéž v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období. Město Touškov však není významně ohroženo přívalovou povodní.

 Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Město Touškov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Na území města Město Touškov se povodeň vyskytla již několikrát, přičemž nejvýznamnější byla mj. povodeň v roce 2002.

Povodeň 2002 (úryvek z kroniky města)
Ve výčtu činností jsem se několikrát dotkla otázky povodní. Protože nefunkční stav staré ústředny městského úřadu nedovoloval potřebná hlášení, musela být vyměněna stará ústředna za novou, došlo k výměně deseti starých amplionů a k instalaci pěti nových tam, kde dříve nebyly, neboť hlášení tím ztratilo smysl. Nyní funguje ve městě Město Touškov nová ústředna a 15 zcela funkčních amplionů. Výměna a oprava vyšla městský úřad na 80 000 Kč, jejich zabudování však bylo více než nutné. V době povodní upozorňoval městský úřad na stav vody. Starosta pan Fišer byl neustále v kontaktu s hrázným na Hracholuské přehradě, který ho informoval, kolik m³ bude vypouštěno, dále byl v kontaktu s policií, s hasiči a s chlapci vykonávajícími civilní vojenskou službu na městském úřadě. Ihned po vyhlášení III. stupně povodňové aktivity svolal starosta Povodňový štáb. Všichni se připravovali na možné nebezpečí. Nejvíce byly ohroženy domy v Mlýnské a Vodní ulici, kde se mohla vylít voda z řeky. Na MěÚ bylo přivezeno 200 pytlů. Které se plnily čtyřmi zcela naplněnými auty pískem. Pytle se ukládaly k ohroženým domům. Naštěstí došlo pouze k zaplavení zahrad, garáží, studní a podobně. Obytné domy nebyly zaplaveny. Pro Sbor dobrovolných hasičů ve městě Město Touškov znamenalo však období od prvního zahoukání sirény v pondělí 12. srpna do soboty 17. srpna tvrdou zkoušku. Jedna posádka fungovala trvale v Nýřanech a Přehýšově, druhá byla k dispozici našemu městu. Celkově bylo vyčerpáno 19 zatopených studní, 28 sklepů, 2x byl odčerpán mlýn v Malesicích, několikrát silnice u můstku mezi městěm Město Touškov a Malesicemi, cesta v Lesní ulici, došlo k čištění jezu v Malesicích. Hasiči řídili společně s Policií ČR dopravu. K zásahům se vyjíždělo třemi auty, zúčastnilo se jich 20 členů dobrovolných hasičů.