Charakteristika zájmového území

Obec Mysločovice leží přibližně 8 km severozápadně od centra Zlína v SO ORP Zlín. Obec leží v nadmořské výšce 212 m, na okraji Hané. Tvoří nepravidelnou náves a je rozložena větší částí podél silnic z Holešova a Lechotic do Malenovic. K 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 660 obyvatel. První písemná zmínka o obci je z roku 1397, kdy byla obec součástí Količínského panství. Od roku 1446 patřily Mysločovice Albertu ze Štenberka a staly se součástí Holešovského panství, později drženého rodem Rottalů. V roce 1752 byl položen základní kámen kostela Nejsvětější Trojice hrabětem Františkem Rottalem.

Katastrální území obce Mysločovice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Z hlediska regionálního členění reliéfu spadá zájmové území do celku Vizovická vrchovina, podcelku Fryštácká brázda a Zlínská vrchovina. Fryštácká brázda je poklesová struktura – asymetrický tektonický příkop ve směru SZ–JV, omezený svahy Hostýnských vrchů a Zlínské vrchoviny. V jihovýchodním prodloužení navazuje na Hornomoravský úval s výplní pliocenních uloženin na podložním flyši račanské jednotky. Na dně Fryštácké brázdy je zčásti vyvinut erozně–denundační reliéf s plošinami, místy pokrytý sprašovými sedimenty. Mělká údolí s širokými dny jsou orientována zpravidla ve směru S–J, tj. napříč brázdy. Nejvyšším bodem území je kopec Háj v nadmořské výšce 285 m. 

Geologicky je hlubší podloží tvořeno sedimenty magurského příkrovu vnitřního flyšového pásma Západních Karpat. Hlubší podloží je budováno vnější račanskou jednotkou magurského příkrovu, resp. jejími zlínskými, bělověžskými a soláňskými vrstvami. Pro tyto vrstvy je typický převažující jílovcový vývoj. Lokálně jsou v jílovcích vyvinuty až 30 cm mocné pískovcové polohy.

Na paleogenních horninách magurského flyše se v průběhu pliocénu uložily v průtočném jezeru sedimenty tzv. pestré série. Litologicky jsou tyto pliocenní sedimenty charakteristické střídáním pestře zbarvených křemitých jílů, písků a jílovitých slídnatých písků. Báze pliocenního souvrství se v zájmovém prostoru pohybuje okolo 150 m n. m., tzn., že pliocenní uloženiny tu dosahují mocnosti až 100 m.

Kvartérní uloženiny jsou v území tvořeny deluviálními a deluviofluviálními hlínami. V nejmladším kvartérním glaciálu zde došlo zatím k poslední sedimentaci, při které se zde uložily větrem naváté hlíny – spraše, které jsou zde zpravidla přeplaveny na sprašové hlíny.

Struktura půdního fondu

V nivách vodních toků Racková, Židelná a Míškovického potoka jsou vyvinuty fluvizemě glejové. Nad nivou toků jsou v severní a západní části katastru vyvinuty modální hnědozemě a v jižní a východní části katastru luvizemě modální. V nejvyšších částech katastru cca nad 240 m n. m. jsou kambizemě luvické.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha činí 359 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako zemědělská půda (přičemž 249 ha celkové rozlohy je orná půda, 15 ha zahrady, 3 ha ovocné sady a 20 ha trvalé travní porosty), pouze 11 ha rozlohy tvoří lesní půda, 7 ha vodní plochy, 9 ha zastavěné plochy a 45 ha ostatní plochy.

Využití pozemků v obci Mysločovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Svážná území

V katastrálním území Mysločovic jsou mimo lesní porosty evidovány dle databáze Svahových nestabilit ČGS tři následující svážné lokality:

• List 25-31-19, kód s.n. 8: Mysločovice - Díly k háji; cca 500 m JZ od středu obce Mysločovice. Jedná se o stabilizovaný proudový sesuv v poli, vyvinutý v deluviích na spraších. Má délku 120 m, šířku 50 m a mocnost 2 m.
• List 25-31-19, kód s.n. 9: Mysločovice - Háj; cca 850 m JJZ od středu obce Mysločovice. Jedná se o stabilizovaný plošný sesuv v poli vyvinutý v deluviích vsetínských vrstev zlínského souvrství. Má délku 180 m, šířku 150 m a mocnost 2 m.
• List 25-31-19, kód s.n. 10: Mysločovice - Háj; cca 850 m J od středu obce Mysločovice. Jedná se o stabilizovaný plošný sesuv v poli vyvinutý v deluviích vsetínských vrstev zlínského souvrství. Má délku 100 m, šířku 120 m a mocnost 2 m.

Všechny tři sesuvné lokality přímo neohrožují zástavbu obce Mysločovice. Sesuvy s.n. 9 a 10 však mohou při aktivování ovlivnit průtočný profil toku Racková v úseku Mysločovice–Sazovice .

Hydrogeologické poměry

Zvodnění flyšových hornin je v zájmovém území z převážné části omezeno na zvětralé a rozvolněné partie. Oběh podzemních vod je silně omezován flyšovým charakterem vrstev, kde se propustnější lavice pískovců střídají s prakticky nepropustnými polohami jílovců. Tak se vytvářejí jen drobné hydrogeologické jednotky, odpovídající jednotlivým pískovcovým lavicím.

Pro klasické sedimenty pliocenní pestré série je charakteristická průlinová propustnost. V pliocenních sedimentech, které jsou zde tvořeny převážně jílovitými uloženinami, je podzemní voda vázána na polohy písků a písčitých jílů. Zpravidla jsou však zvodně v důsledku přítomnosti jílovitých izolátorů od sebe odděleny a vytvářejí tak zvodněné čočky, které jsou odděleny od infiltrace. Podzemní voda v těchto čočkách bývá synsedimentárního původu.

Zvodnělé vrstvy v pliocenním souvrství, ve kterých probíhá oběh podzemních vod, jsou dotovány téměř výhradně infiltrací dešťových srážek a infiltrací z tajícího sněhu. Nepropustné, nebo jen velmi slabě propustné nadloží však dotace výrazně limituje.

Nadložní sprašové sedimenty mají v důsledku makroskopických kolmých dutin a tzv. „přednostních drah cirkulace“ omezenou vertikální propustnost, takže v období vydatných srážek mohou vznikat na jejich styku s nepropustným podložím plošně i časově omezené akumulace podzemní vody, popř. může ve spraších vznikat průchozí zóna, v níž se udrží infiltrovaná voda ze srážek. Poté se tato voda v suchém období buď odpaří, nebo přestoupí do níže ležících kolektorů. V horizontálním směru jsou však sprašové zeminy velmi slabě propustné až téměř nepropustné.

Ostatní kvartérní uloženiny – hlíny, deluviální a deluviofluviální jíly jsou zde zpravidla velmi málo propustné až téměř nepropustné.

Hydrologické poměry

Obec Mysločovice leží v povodí toku Racková, který je ve správě Lesů České republiky. Vodní tok pramenní v nadmořské výšce cca 290 m přibližně 7,5 km SV od obce Mysločovice (mezi obcemi Fryšták a Horní Lapač). Celková délka páteřního toku je 13,9 km. Povodí toku má protáhlý tvar a má plochu 49,27 km². Problémem povodí Rackové je především fakt, že podstatná část povodí je zemědělsky obhospodařovaná (71,8 %) a to často nevhodnými plodinami. Kvůli tomu při intenzivnějších deštích dochází k rychlému odtoku srážkových vod a mimo jiné i k půdní erozi. Vodní tok Racková ústí na západním okraji Zlína zprava do řeky Dřevnice.

Mezi obcemi Lechotice a Mysločovice ústí zprava do Rackové vodní tok Židelná. Pramení v Hostýnsko-vsetínských vrších v nadmořské výšce cca 520 m. Celková délka Židelné je cca 11,6 km.

Významným tokem v obci je také Míškovický potok. Tok pramenní cca 3,6 km SSV od Mysločovic v katastru obce Míškovice v nadmořské výšce cca 240 m. Celková délka toku je cca 4,2 km.

Klimatické poměry

Na území obce Mysločovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 700 mm.

Dle Mapy klimatických oblastí Československa (Quitt, 1971) leží zájmové území na rozhraní teplé oblasti T2 a mírně teplé oblasti MT10. Zájmové území je charakteristické dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá, s krátkým až velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 8,4 °C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměr denních maxim teploty vzduchu (rok): 13,5 °C. Průměr denních minim teploty vzduchu (rok): 3,9 °C. Průměrné roční úhrny srážek se pohybují kolem 650 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v srpnu, nejméně v únoru. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu: 77 %.

Charakteristika teplé oblasti T2 a mírně teplé oblasti MT10

Vegetace

Původní vegetaci území tvořily dubohabrové háje a v údolních nivách luhy a olšiny. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří především ostřicové dubohabřiny (Carici pilote-Carpinetum), doplněné v nivách drobných toků střemchovými jaseninami (Pruno-Fraxinetum) a ostřicovými jaseninami (Carici remotae-Fraxinetum). V současnosti převažují intenzivně obhospodařovaná jednodruhová polní společenstva a smíšené hospodářské lesy.