Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Meziříčí lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Pro zájmové území jsou relativně stejně nebezpečné sněhové či smíšené zimní povodně, jako povodně z regionálních srážek. Patrně nejvíce ohrožují nemovitostí v obci lokální povodně z krátkodobých intenzivních srážek (přívalové povodně). Povrchovým odtokem jsou a splachy z polí jsou ohroženy zejména nemovitosti na okraji intravilánu. Ke zhoršení povodňové situace navíc může dojít i při nevhodné pěstební činnosti na zemědělských pozemcích nad obcí. Splachy z polí jsou nejvíce ohroženy severovýchodní a jihozápadní část obce, kam při intenzivních srážkách přitéká voda z lokalit Dlouhé záhony a Pod Meziříčím. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Meziříčí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Povodně v oblasti se opakují nepravidelně, v posledních letech se však zvyšuje výskyt intenzivních letních srážek, jejichž důsledkem pak jsou přívalové průtoky v tocích a povrchový odtok do intravilánu. Jednou z největších povodní bylo rozvodnění toků v srpnu 2002, podle hydrologických údajů to však nelze považovat za povodeň stoletou. Velká povodeň zasáhla obec rovněž v roce 2013. Vydatné deště první červnový den způsobily, že v noci na 2. června zasáhla povodeň obec Meziříčí. V době kulminace (cca 7:30) bylo na návsi cca půl metru vody. Voda zatopila nové hřiště, nadzvedla lávku, zaplavila čističku a sklep obecního úřadu. Povodeň postihla nevíce čísla popisná 3, 34, 54 a 64 a zahrady a chatky podél potoka. Číslům popisným 9 a 11 zůstala voda pár centimetrů přede dveřmi.

Poslední povodňová událost v obci proběhla v roce 2021, kdy 25. 7. kolem 19 hodin začala průtrž mračen, kolem 20 hodin se začala zvedat hladina Vlásenického potoka a po 21 hodině se se potok vylil z břehů a zaplavil domy, pozemky, zahrady, sklepy v blízkosti toku, sklep v hospodě. Zaplavena byla celá náves, hřiště na návsi, čistička k OÚ. Karlův most na návsi voda opět odhodila a posunula až téměř k betonovému mostu přes Vlásenický potok. Naštěstí lávka byla odhozena ke břehu a tak nezatarasila oblouky u betonového mostu, kterými protéká Vlásenický potok. Obyvatelé se dozvěděli o povodni tak, že si navzájem telefonovali a upozorňovali na zvedající hladinu potoka. Od 21,06 hodin do 23,30 nešel celé obci proud z důvodu pádu stromu na el. vedení někde na trase. Čidlo hladinoměru na Vlásenickém potoce umístěné na mostě u Zídků naměřilo 160 cm výšku hladiny, to je maximální změřitelná hodnota.