Odtokové poměry

Vodní toky Ohře, Odrava a Plesná mají na území obce Nebanice oficiálně stanovena záplavová území pro průtoky Q10, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ.

• Záplavové území řeky Ohře je stanoveno pro úsek ř. km 139,285 - 240,220, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Karlovarského kraje 25. 3. 2008 (č. j. 1157/ZZ/08). 
  Tento dokument stanovuje záplavové území řeky Ohře v úseku od Okounova po VD Skalka.
• Záplavové území řeky Odravy je stanoveno pro úsek ř. km 0,000 - 3,420 a bylo vyhlášeno Krajským úřadem Karlovarského kraje 26. 1. 2009 (č. j. 440/ZZ/09).
  Tento dokument stanovuje záplavové území řeky Odravy od soutoku s Ohří až po VD Jesenice.
• Pro řeku Plesná bylo stanoveno záplavové území pro úsek ř. km 0,000 - 23,600, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Karlovarského kraje 26. 5. 2010 (č. j. 2039/ZZ/10) 
  Dokument stanovuje záplavové území vodního toku od soutoku s Ohří po státní hranici ČR / SRN.

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, povodí je přesycené a hrozí nebezpečí splachů vody z okolních polí. Při intenzivních srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu, čímž dochází ke vzdouvání vody z kanalizace. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Západně od místní části Hartoušov se nachází most na silnici č. 21217 přes tok Plesná, před kterým dochází k nahromadění ledových ker, které je třeba odstranit. U propustku k části Vrbová, kterým také protéká tok Plesná, může docházet k ucpání profilu vlivem ledových bariér nebo splávím. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně.

V rámci tvorby povodňového plánu na území obce Nebanice byla identifikována 3 kritická místa omezující odtokové poměry:

• Silniční most v části Hartoušov, kde může docházet k ucpání profilu vlivem ledových bariér. 
• Silniční propustek v části Vrbová, kde může vlivem středové části docházet k zachycování spláví a poté dochází k přelévání vody přes most a k masivním rozlivům. 
• Mostní konstrukce přes Sázek slouží jako spojnice Nebanic s obcí Vrbovou. Při zvýšení hladiny na Plesné dochází k zaplavení mostu. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Nebanice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Nebanice byla stanovena 3 místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní.

• V místní části Hněvín dochází vlivem přívalových dešťů ke splachu vody z polí ze severozápadní strany a dále pokračuje na jih. Může dojít k zaplavení přilehlých komunikací. Historicky docházelo v těchto místech k zaplavení domu č. p. 16 a 18. 
• V části Hartoušov se nacházejí 2 místa, kde dochází vlivem přívalových dešťů k naplavování vody z polí. Od severovýchodu dochází k zaplavení domů č. p. 2, 3, 11. Z východní strany, pod silnicí č. 21217 dochází k zaplavení domů č. p. 7, 12, 21. V rámci přestavby silnice v této části došlo ke srovnání terénu a vlivem odstranění větších překážek dochází k většímu rozlivu přívalových vod a k větším škodám. 

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Nebanice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Na území obce Nebanice nejsou touto metodou stanoveny žádné body. 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Nebanice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Nebanice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Nebanice mezi kritické. Historicky však docházelo k vytváření ledových bariér na 2 mostních konstrukcích a to v části Hartoušov a Vrbová. Těmto mostům je nutné věnovat zvláštní pozornost, zejména v období tání. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Nebanice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území obce Nebanice se nachází několik vodních děl, které ovšem nejsou významné v rámci průběhu povodní. Za zmínku stojí malá vodní nádrž sloužící jako trativod v části Hartoušov. Do této nádrže je svedeno odvodnění z okolních komunikací a blízkých pozemků. Nádrž není udržovaná, je zarostlá a zanesená. Při vyšších úhrnech srážek může dojít k přelití nádrže, což ohrožuje dům č. p. 12. K roku 2021 má dojít v rámci údržby k vyčištění vodní nádrže. 
Významnou měrou mohou průběh povodně ovlivnit i 2 vodní nádrže, které se nachází mimo území obce Nebanice:

• VD Skalka se nachází západně od města Cheb na vodním toku Ohře. Jedná se o vodní dílo I. kategorie, jehož vlastníkem a správcem je Povodí Ohře, státní podnik. Účelem vodního díla je v součinnosti s VD Jesenice nadlepšovat průtok v Ohři pro tepelné elektrárny, průmyslové podniky, současně slouží jako částečná ochrana před povodněmi. Celková plocha vodní nádrže je 378 ha, minimální průtok pod hrází činí 1 m³s^-1 a neškodný průtok pod vodním dílem je 45 m³s^-1. 
• VD Jesenice se nachází jihovýchodně od Chebu na vodním toku Odrava. Vlastníkem a správcem vodního díla II. kategorie je Povodí Ohře, státní podnik. Vodní nádrž může svým retenčním účinkem snížit kulminační průtok 100 leté povodňové vlny v letním období z hodnoty 138 m³s^-1 na 83,2 m³s^-1, v zimním období z hodnoty 120 m³s^-1 na 88,1 m³s^-1. Celková zatopená plocha je 760 ha, minimální průtok pod hrází je 0,56 m³s^-1 a neškodný průtok činí 18 m³s^-1. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Nebanice

 Vodní díla