Odtokové poměry

Vodní tok Kyjovka má oficiálně stanoveno záplavové území v ř. km 10,00 - 70,40 rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje dne 26. 4. 2004 (č. j.: JMK 6148/2004 OŽP-Hm), jež bylo aktualizováno 1. 4. 2009. Dále pro úsek v ř. km 70,20 - 84,68 rozhodnutím KÚ Zlínského kraje dne 30. 7. 2004 (č. j. KUZL 7819/2004 ŽPE-DZ). Dále bylo v rámci zpracování stávajícího povodňového plánu (z roku 2006) stanoveno záplavové území firmou Surgeo Hodonín. Toto území bylo stanoveno na základě v té době platného záplavového území a na základě terénního průzkumu a odhadů jeho rozsahu s ohledem na modulaci terénu fluviálními sedimenty.

Významné riziko také představují přívalové srážky, které způsobují přívalové povodně z oblasti povodí Nemotického potoka a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Záplavové území navržené firmou Surgeo Hodonín v roce 2006 (růžové) a v té době oficiálně stanovené záplavové území (fialové) na podkladu katastrální mapy

Záplavové území navržené firmou Surgeo Hodonín v roce 2006 (růžové) a v té době oficiálně stanovené záplavové území (fialové) na podkladu katastrální mapy

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Nemotice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Metodou tzv. kritických bodů byla také Výzkumným ústavem vodohospodářským, v.v.i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR na digitálním modelu reliéfu a land - use v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Nemotice metodou kritických bodů

Lokální povodeň z přívalových dešťů, která postihne přímo katastrální území obce - tzv. "blesková" místní povodeň. Tento typ povodně může postihnout obec nebo její část i vícekrát v roce. Průběh povodně je velmi rychlý, řádově v desítkách minut až několika hodin. Hrozí zde především problémy s rozvodněním místní vodoteče Nemotický potok, sběrných příkopů a dalších přítoků s občasným tokem, napájejících přímo Kyjovku. Vzhledem k působení půdní eroze, s velkou pravděpodobností dojde k přemisťování značného objemu splavované zeminy, která v některých místech bude erodována a jinde se bude opět usazovat, a to jak v korytech vodotečí, příkopech, tak i na komunikacích a jiných místech, kde dojde ke snížení průtokové rychlosti. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Nemotice

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Nemotice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Nemotice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce Nemotice se nenachází žádná vodní díla, která by mohla mít významný vliv na odtokové poměry. Významnou vodní nádrží je ovšem vodní dílo Koryčany, zhruba 6 km jihovýchodně od obce na řece Kyjovce. Havárie vodního díla Koryčany by mohla v obci Nemotice vyvolat rozsáhlou zvláštní povodeň. 

V obci je vybudována jednotná kanalizační síť. Dešťové i splaškové vody vyúsťují do Nemotického potoka stokou DN 500 mm a do Kyjovky stokou DN 400 mm a DN 1 000 mm. Kanalizace je ve správě obce Nemotice. Za povodně může docházet ke zpětnému vzdutí v kanalizaci a zaplavení odkanalizovaných objektů (sklepů rodinných domů, garáží atp.). 

Seznam významných vodních nádrží ovlivňující odtokové poměry na území obce Nemotice

 Vodní nádrže

Protipovodňová opatření 

Na území obce Nemotice byla navrhnuta přírodě blízká protipovodňová opatření na vodním toku Kyjovka. Bylo provedeno rozšíření a ve dně byla vytvořena meandrující kyneta. Šířka koryta ve dně je 7,2 m. Dolní část úseku v délce 130 m, od staničení ř. km cca 71,1 po ř km 70,97 byla plynule zúžena. Břehy byly v patě stabilizovány kamennou rovnaninou. Kamenné opevnění bylo nad hladinou běžných průtoků ohumusováno a oseto travní směsí. Kyneta byla navržena na základě geomorfologické analýzy.

Protipovodňová opatření na území obce Nemotice

Parametry kynety vytvořené ve dně koryta Kyjovky

Dále byl rozšířen mostní profil v ř. km 71,294. Mostní konstrukce je železobetonová. Délka přemostění je 8,0 m, světlá výška 2,53 m a pojízdná šířka 3,5 m. Most je opatřen odpovídajícím zábradlím.
Na mostní konstrukci navazuje protipovodňová zeď, která kopíruje hranici soukromých pozemků, podél pravého břehu Kyjovky a podél pravostranného přítoku, v celkové délce 129 m. Zeď je provedena z železobetonu, založena do nezámrzné hloubky, minimálně 90 cm. Šířka zdi je 20 cm se základnou širokou 50 cm. Na zeď pak navazuje zemní val, který je veden podél místní komunikace, v délce 43 m. Umístění je navrženo tak, aby nezasahovalo do drážního tělesa. Val má průměrnou výšku 45 cm a celkovou šířku minimálně 2,0 m. Val byl poté oset travní směsí. V délce 40 m nad mostem bylo pročištěno koryto toku.