Charakteristika zájmového území
Městys Nový Hrozenkov se nachází v údolí řeky Vsetínská Bečva a jeho území spadá pod SO ORP Vsetín. Celé území spadá navíc do CHKO Beskydy. K 1. 1. 2021 bylo v městyse evidováno 2 574 obyvatel. Velikost městyse činí 4 343 ha.
Co se týče využití půdy na území městyse Nový Hrozenkov, tak převažují listnaté a smíšené lesy, ve vyšších polohách pak lesy jehličnaté. Příbřežní zónu (přibližně do 100 m) tvoří zemědělské oblasti s přirozenou vegetací, louky, pastviny a také nesouvislá zástavba.
Katastrální území městyse Nový Hrozenkov
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty. Většina území spadá pod subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblast Středomoravské Karpaty, podoblast Vnější Západní Karpaty, celky Javorníky v jižní části a Hostýnsko-vsetínská hornatina v severní části, podcelky Ráztocká hornatina (celek Javorníky) a Vsetínské vrchy (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina) a okrsky Javornický hřbet, Karlovická vrchovina (oba v celku Javorník), Hornobečevská vrchovina a Soláňský hřbet (oba v celku Hostýnsko-vsetínská hornatina).
Okrsek Karlovická vrchovina má charakter úpatního přechodového pásu mezi horským hřbetem a údolím Vsetínské Bečvy. Napříč ji prořezává více než desítka paralelních vodních toků. Georeliéf okrsku je značně členitý s rychlým střídáním sevřených údolí a mezilehlých rozsoch. Do okrsku patří i vlastní údolí Vsetínské Bečvy, provázené akumulačními terasami, náplavovými kužely a pedimenty. Nejvyšším bodem Karlovické vrchoviny je vrchol Gigula (951 m n. m.).
Okrsek Javornický hřbet je úzký protáhlý hřbet směru JZ—SV, tvořený pruhem odolnějších pískovců. Hlavní hřeben budují kyčerské vrstvy zlínského souvrství, které směrem na S, v tenkém pruhu, paralelně doprovází horniny belovežského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Javornický hřbet tvoří nejvyšší část Ráztocké hornatiny a tím i hlavní hřbet Javorníků. Hřbet je značně souvislý, boční zářezy přítoků Vsetínské Bečvy nejsou příliš hluboké a hřbetnice je relativně výškově vyrovnaná. Nejvyšším bodem je Malý Javorník (1019 m n. m.). Svahy jsou zalesněné převážně smrkovými porosty.
Okrsek Soláňský hřbet je plochá hornatina budovaná silně zvrásněnými flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů a v omezené míře také slezské jednotky vnější skupiny příkrovů. Jižní svahy soláňského hřbetu i samotný hřbet Soláně budují horniny belovežského souvrství a újezdských vrstev zlínského souvrství, které jsou v nižších a méně exponovaných částech překryty horninami vsetínských vrstev zlínského souvrství. Podsvahové polohy budují hlinité a písčitohlinité deluviální sedimenty. Údolní nivy a dna suchých údolí jsou vyplněny nivními hlínami.
Okrsek Hornobečevská vrchovina je členitá vrchovina budovaná intenzívně zvrásněnými flyšovými horninami vsetínských vrstev zlínského souvrství magurské skupiny příkrovů. Podsvahové polohy budují hlinité a písčitohlinité deluviální sedimenty. Údolní nivy a dna suchých údolí jsou vyplněny nivními hlínami. Vyskytují se suky (tvrdoše) odolnějších hornin ve vrstvách pískovců a sesuvy ve vrstvách jílovců. Údolí Vsetínské Bečvy lemují pedimenty a stupně akumulačních říčních teras. Nejvyšším bodem oblasti je Ochmelov (733 m n. m.).
Terén v městyse Nový Hrozenkov na velmi členitý především na sever a jih od zastavěného území. Okolní kopce se pohybují ve výšce v rozmezí 600 - 950 m n. m. Mezi nejvyšší vrcholu na území městyse je Beskyd (v severní části, 892 m n. m.) a Stolečný vrch (v jižní část, 962 m n. m.). Intravilán se nachází ve velmi mírně svažitém terénu (povrch se zvedá směrem k východu) a pohybuje v nadmořské výšce okolo 450 m. Převýšení mezi dnem údolí vodního toku Vsetínská Bečva a vrcholy okolních kopců místy dosahuje i přes 140 m.
Území městyse Nový Hrozenkov je z geologického hlediska tvořeno především pískovcem a jílovcem. Poblíž vodních toků se pak vyskytuje kamenitý až kamenito-hlinitý sediment. Ten pak přechází ve oblastech vodních toků v hlínu, písek a štěrk.
Digitální model reliéfu městyse Nový Hrozenkov
Sklonitostní poměry na území městyse Nový Hrozenkov
Struktura půdního fondu
Na území městyse Nový Hrozenkov jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Ve středu území kopíruje vodní tok Vsetínská Bečva půdní typ fluvizem. Tento půdní typ nalezneme také podél vodních toků Brodská a Vranča a některých dalších přítoků. Podél vodního toku Hluchá se nachází půdní typ glej.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 4 343 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda.
Využití pozemků v městyse Nový Hrozenkov (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 186 ha | 4.3 % |
Zahrady | 40 ha | 0.9 % |
Sady | 3 ha | 0.1 % |
Trvalé travní porosty | 973 ha | 22.4 % |
Lesní půda | 2 842 ha | 65.4 % |
Vodní plochy | 27 ha | 0.6 % |
Zastavěné plochy | 35 ha | 0.8 % |
Ostatní plochy | 237 ha | 5.5 % |
Celková výměra k.ú. | 4 343 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Na území městyse Nový Hrozenkov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 6,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1200 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území městyse do mírně teplé klimatické oblasti MT2 a chladných oblastí CH6 a CH7.
Lokalita MT2 - Jaro je krátké a mírné, léto je krátké (počet letních dnů 20 - 30, srážkový úhrn ve vegetačním období 450 - 500 mm), mírné až mírně chladné, mírně vlhké, podzim je krátký a mírný, zima je mírná, normálně dlouhá, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky (počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100).
Lokalita CH6 - Jaro je dlouhé a chladné, léto je krátké až velmi krátké (počet letních dnů 10 - 30, srážkový úhrn ve vegetačním období 600 - 700 mm), mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, podzim je dlouhý a mírně chladný, zima je velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká (počet dnů se sněhovou pokrývkou 120 - 140).
Lokalita CH7 - Jaro je dlouhé a mírně chladné, léto je velmi krátké až krátké (počet letních dnů 10 - 30, srážkový úhrn ve vegetačním období 500 - 600 mm), mírně chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírný, zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky (počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120).
Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT2, CH6 a CH7
Charakteristika | MT2 | CH6 | CH7 |
Počet letních dnů | 20 - 30 | 10 - 30 | 10 - 30 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 120 - 140 | 120 - 140 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 140 - 160 | 140 - 160 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 | 60 - 70 | 50 - 60 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -3 - (-4) | -4 - (-5) | -3 - (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 14 - 15 | 15 - 16 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 2 - 4 | 4 - 6 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 - 7 | 5 - 6 | 6 - 7 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 120 - 130 | 140 - 160 | 120 - 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 450 - 500 | 600 - 700 | 500 - 600 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 400 - 500 | 350 - 400 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 80 - 100 | 120 - 140 | 100 - 120 |
Počet zamračených dnů | 150 - 160 | 150 - 160 | 150 - 160 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 40 - 50 |