Povodňový plán městyse Nový Hrozenkov



Charakteristika zájmového území

Městys Nový Hrozenkov se nachází v údolí řeky Vsetínská Bečva a jeho území spadá pod SO ORP Vsetín. Celé území spadá navíc do CHKO Beskydy. K 1. 1. 2021 bylo v městyse evidováno 2 574 obyvatel. Velikost městyse činí 4 343 ha.

Co se týče využití půdy na území městyse Nový Hrozenkov, tak převažují listnaté a smíšené lesy, ve vyšších polohách pak lesy jehličnaté. Příbřežní zónu (přibližně do 100 m) tvoří zemědělské oblasti s přirozenou vegetací, louky, pastviny a také nesouvislá zástavba.

Katastrální území městyse Nový Hrozenkov

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty. Většina území spadá pod subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblast Středomoravské Karpaty, podoblast Vnější Západní Karpaty, celky Javorníky v jižní části a Hostýnsko-vsetínská hornatina v severní části, podcelky Ráztocká hornatina (celek Javorníky) a Vsetínské vrchy (celek Hostýnsko-vsetínská hornatina) a okrsky Javornický hřbet, Karlovická vrchovina (oba v celku Javorník), Hornobečevská vrchovina a Soláňský hřbet (oba v celku Hostýnsko-vsetínská hornatina).

Okrsek Karlovická vrchovina má charakter úpatního přechodového pásu mezi horským hřbetem a údolím Vsetínské Bečvy. Napříč ji prořezává více než desítka paralelních vodních toků. Georeliéf okrsku je značně členitý s rychlým střídáním sevřených údolí a mezilehlých rozsoch. Do okrsku patří i vlastní údolí Vsetínské Bečvy, provázené akumulačními terasami, náplavovými kužely a pedimenty. Nejvyšším bodem Karlovické vrchoviny je vrchol Gigula (951 m n. m.).

Okrsek Javornický hřbet je úzký protáhlý hřbet směru JZ—SV, tvořený pruhem odolnějších pískovců. Hlavní hřeben budují kyčerské vrstvy zlínského souvrství, které směrem na S, v tenkém pruhu, paralelně doprovází horniny belovežského souvrství račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. Javornický hřbet tvoří nejvyšší část Ráztocké hornatiny a tím i hlavní hřbet Javorníků. Hřbet je značně souvislý, boční zářezy přítoků Vsetínské Bečvy nejsou příliš hluboké a hřbetnice je relativně výškově vyrovnaná. Nejvyšším bodem je Malý Javorník (1019 m n. m.). Svahy jsou zalesněné převážně smrkovými porosty.

Okrsek Soláňský hřbet je plochá hornatina budovaná silně zvrásněnými flyšovými horninami račanské jednotky magurské skupiny příkrovů a v omezené míře také slezské jednotky vnější skupiny příkrovů. Jižní svahy soláňského hřbetu i samotný hřbet Soláně budují horniny belovežského souvrství a újezdských vrstev zlínského souvrství, které jsou v nižších a méně exponovaných částech překryty horninami vsetínských vrstev zlínského souvrství. Podsvahové polohy budují hlinité a písčitohlinité deluviální sedimenty. Údolní nivy a dna suchých údolí jsou vyplněny nivními hlínami.

Okrsek Hornobečevská vrchovina je členitá vrchovina budovaná intenzívně zvrásněnými flyšovými horninami vsetínských vrstev zlínského souvrství magurské skupiny příkrovů. Podsvahové polohy budují hlinité a písčitohlinité deluviální sedimenty. Údolní nivy a dna suchých údolí jsou vyplněny nivními hlínami. Vyskytují se suky (tvrdoše) odolnějších hornin ve vrstvách pískovců a sesuvy ve vrstvách jílovců. Údolí Vsetínské Bečvy lemují pedimenty a stupně akumulačních říčních teras. Nejvyšším bodem oblasti je Ochmelov (733 m n. m.).

Terén v městyse Nový Hrozenkov na velmi členitý především na sever a jih od zastavěného území. Okolní kopce se pohybují ve výšce v rozmezí 600 - 950 m n. m. Mezi nejvyšší vrcholu na území městyse je Beskyd (v severní části, 892 m n. m.) a Stolečný vrch (v jižní část, 962 m n. m.).  Intravilán se nachází ve velmi mírně svažitém terénu (povrch se zvedá směrem k východu) a pohybuje v nadmořské výšce okolo 450 m. Převýšení mezi dnem údolí vodního toku Vsetínská Bečva a vrcholy okolních kopců místy dosahuje i přes 140 m.

Území městyse Nový Hrozenkov je z geologického hlediska tvořeno především pískovcem a jílovcem. Poblíž vodních toků se pak vyskytuje kamenitý až kamenito-hlinitý sediment. Ten pak přechází ve oblastech vodních toků v hlínu, písek a štěrk.

Digitální model reliéfu městyse Nový Hrozenkov

 

Sklonitostní poměry na území městyse Nový Hrozenkov

Struktura půdního fondu

Na území městyse Nový Hrozenkov jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Ve středu území kopíruje vodní tok Vsetínská Bečva půdní typ fluvizem. Tento půdní typ nalezneme také podél vodních toků Brodská a Vranča a některých dalších přítoků. Podél vodního toku Hluchá se nachází půdní typ glej.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 4 343 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda.

 

Využití pozemků v městyse Nový Hrozenkov (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 186 ha 4.3 %
Zahrady 40 ha 0.9 %
Sady 3 ha 0.1 %
Trvalé travní porosty 973 ha 22.4 %
Lesní půda 2 842 ha 65.4 %
Vodní plochy 27 ha 0.6 %
Zastavěné plochy 35 ha 0.8 %
Ostatní plochy 237 ha 5.5 %
Celková výměra k.ú. 4 343 ha 100 %


Klimatické charakteristiky

Na území městyse Nový Hrozenkov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 6,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1200 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území městyse do mírně teplé klimatické oblasti MT2 a chladných oblastí CH6 a CH7.

Lokalita MT2 - Jaro je krátké a mírné, léto je krátké (počet letních dnů 20 - 30, srážkový úhrn ve vegetačním období 450 - 500 mm), mírné až mírně chladné, mírně vlhké, podzim je krátký a mírný, zima je mírná, normálně dlouhá, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky (počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100).

Lokalita CH6 - Jaro je dlouhé a chladné, léto je krátké až velmi krátké (počet letních dnů 10 - 30, srážkový úhrn ve vegetačním období 600 - 700 mm), mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, podzim je dlouhý a mírně chladný, zima je velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká (počet dnů se sněhovou pokrývkou 120 - 140).

Lokalita CH7 - Jaro je dlouhé a mírně chladné, léto je velmi krátké až krátké (počet letních dnů 10 - 30, srážkový úhrn ve vegetačním období 500 - 600 mm), mírně chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírný, zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky (počet dnů se sněhovou pokrývkou 100 - 120).

 

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT2, CH6 a CH7

Charakteristika MT2 CH6 CH7
Počet letních dnů 20 - 30 10 - 30 10 - 30
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160 120 - 140 120 - 140
Počet mrazových dnů 110 - 130 140 - 160 140 - 160
Počet ledových dnů 40 - 50 60 - 70 50 - 60
Průměrná teplota v lednu [°C] -3 - (-4) -4 - (-5) -3 - (-4)
Průměrná teplota v červenci [°C] 16 - 17 14 - 15 15 - 16
Průměrná teplota v dubnu [°C] 6 - 7 2 - 4 4 - 6
Průměrná teplota v říjnu [°C] 6 - 7 5 - 6 6 - 7
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 120 - 130 140 - 160 120 - 130
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 450 - 500 600 - 700 500 - 600
Srážkový úhrn v zimním období [mm] 250 - 300 400 - 500 350 - 400
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 80 - 100 120 - 140 100 - 120
Počet zamračených dnů 150 - 160 150 - 160 150 - 160
Počet jasných dnů 40 - 50 40 - 50 40 - 50