Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Nové Město na Moravě lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města i přidružených obcí ohrožována rovněž splachy z polí nacházejících se na svazích. Více viz kapitola Odtokové poměry.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Nové Město na Moravě, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
V posledních zhruba 15 letech bylo město, včetně jeho místních částí často postiženo povodněmi menšího rozsahu, kde bylo zaplaveno několik sklepů a pozemní komunikace. Příkladem může být povodeň ze září roku 2011 ve Slavkovicích. Během několika hodiny zde spadlo více než 100 mm srážek, což mělo za následek lokální povodeň vrcholící rozlitím potoka a všech rybníků v obci a okolí. Velká povodeň zasáhla oblast Nového Města na Moravě v květnu roku 1952. Při této povodni způsobila prudká bouře s lijákem a kroupami rozsáhlé škody na zemědělských kulturách. V níže položených oblastech města byly zaplaveny i obytné budovy. Při povodni zahynulo značné množství drobného hospodářského zvířectva. Na Cihelském a Klečkově rybníku byly na několika místech silně poškozeny hráze, které hrozily úplným protržením a musely být ihned po povodni zpevněny. Na veřejných cestách a polích vyplavila voda místy více než 1 m hluboké jámy.