Charakteristika zájmového území
Obec Nemojany se nachází v Jihomoravském kraji, ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Vyškov. K 1. 1. 2020 zde bylo evidováno 749 obyvatel.
První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Dne 7. června 2006 pak byl obci udělen obecní znak a prapor. Nejvyšším bodem na správním území je Ostatečná hora (411 m n. m.), naopak nejnižší bod se nachází na jihovýchodě katastru v údolí vodního toku Rakovec, kde klesá terén na 265 m n. m. Nemojany se rozkládají v údolí vodního toku Rakovec, zástavba je rozložena převážně na levém břehu toku. Převládajícím krajinným prvkem na správním území je orná půda a různorodé zemědělské plochy.
Okrajem obce prochází železniční trať Brno – Přerov. Obec je křižovatkou okresních silnic do Račic, Habrovan, Tučap a Lulče. Je také spojena se státní silnicí Vyškov – Brno a z ní je možný nájezd na dálnici D1 u Vyškova nebo Rousínova.
Katastrální území obce Nemojany
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Území obce leží na rozhraní dvou geomorfologických systémů. Severozápadní část území spadá do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Brněnská vrchovina, celku Drahanská vrchovina, podcelku Konická vrchovina a okrsků Jedovnicko-račický prolom a Hornoříčská vrchovina. Jihovýchodní část území spadá do systému Alpsko-himalájského, provincie Západní karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západní vněkarpatské sníženiny, celku Vyškovská brána a do dvou podcelků - západně do podcelku Rousínovská brána a východně do podcelku Ivanovická brána.
Ivanovická brána - jedná se o úzkou převážně nezalesněnou sníženinu s plochým povrchem, plochou 103,78 km2 a střední výškou 262,5 m. Jde o tektonickou sníženinu vyplněnou neogenními a kvartérními usazeninami. Nejvyšším bodem je vrch Na hanácké s 339 m n. m.
Rousínovská brána - jedná se o nezalesněnou úzkou sníženinu s plochým reliéfem s plochou 36,36 km2 a střední výškou 281 m. Je tvořena neogenními a čtvrtohorními sedimenty. Nejvyšším bodem je vrch Čloubky s nadmořskou výškou 324,7 m.
Jedovnicko-račický prolom - jedná se o tektonický prolom s plochou 25,31 km2 vyplněný zakleslými miocenními jíly, písky a štěrky. Nejvyšším bodem je vrch Nad skalou s výškou 438,4 m n. m.
Z geologického hlediska jsou v území obce zastoupeny v okolí vodních toků nivní sedimenty, které jsou v severní části území doprovázeny písčito-hlinitým až hlinito-písčitým sedimentem. V intravilánu je to především vápnitý jíl (tzv. tégl), extravilán je pak tvořen převážně sprašemi a sprašovými hlínami. Místy se zde také objevují navážky, jílovité břidlice, prachovce, jemnozrnné droby, klastika a slepence.
Struktura půdního fondu
V intravilánu obce Nemojany dominují půdní typy pelozem karbonátová a černozem karbonátová pelická. V okolí vodních toků se nachází fluvizem glejová a karbonátová. V jižní části katastru převažuje černozem modální. V západní části katastru se objevují také hnědozem a fluvizem modální. V severní části katastru se pak objevuje kambizem modální, arenická a mesobazická a také antropozem. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 600,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují.
Využití pozemků v obci Nemojany (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 280.0 ha | 46.7 % |
Chmelnice | 0.0 ha | 0.0 % |
Vinice | 0.0 ha | 0.0 % |
Zahrady | 32.9 ha | 5.5 % |
Sady | 7.3 ha | 1.2 % |
Trvalé travní porosty | 14.7 ha | 2.4 % |
Lesní půda | 203.1 ha | 33.8 % |
Vodní plochy | 7.6 ha | 1.3 % |
Zastavěné plochy | 10.6 ha | 1.8 % |
Ostatní plochy | 44.3 ha | 7.4 % |
Celková výměra k.ú. | 600.6 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Na území obce Nemojany je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá jihovýchodní část území obce do teplé klimatické oblasti T2 a severozápadní část území do mírně teplé klimatické oblasti MT11.
Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2 a MT11
Charakteristika | T2 | MT11 |
Počet letních dnů | 50 - 60 | 40 - 50 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 160 - 170 | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 100 - 110 | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 30 - 40 | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 18 - 19 | 17 - 18 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 8 - 9 | 7 - 8 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 9 | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 90 - 100 | 90 - 100 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 400 | 350 - 400 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 300 | 200 - 250 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 | 50 - 60 |
Počet zamračených dnů | 120 - 140 | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 |