Charakteristika zájmového území

Město Náměšť nad Oslavou se nachází v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Město je současně i obcí s rozšířenou působností (ORP). První zmínka o městě pochází z roku 1234. K 1. 1. 2024 je ve městě evidováno 4 825 obyvatel. Výměra řešeného území města je 1 862,4 ha.

Řešené území města je složeno ze čtyř katastrálních území - Náměšť nad Oslavou, Jedov, Otradice a Zňátky. Město Náměšť nad Oslavou se dále skládá ze čtyř částí obce, jenž nesou stejné pojmenování jako katastrální území. Ve městě se nachází 11 základních sídelních jednotek (ZSJ): Jedov, Klínky, Klínky-sever, Kozenec, Na Křemelkách, Nad dvorem, Náměšť nad Oslavou-historické jádro, U Rathanu, Zámek, Otradice a Zňátky. Obce Jedov a Otradice se staly součástí města Náměšť nad Oslavou v roce 1976, obec Zňátky se stala součástí města Náměšť nad Oslavou až v roce 1980.

Historické jádro města je vyhlášené jako městská památková zóna. Na území města se nachází velký počet významných historických památek: kostel svatého Jana Křtitele, sousoší Nejsvětější Trojice, Dům u bílého Koníčka, fara a stará radnice na Masarykově náměstí, socha svatého Jana Nepomuckého, pohřební kaple Haugwitzů, Žižkův dub, Náměšťská obora, Husův sbor, barokní most se sochami Josefa Winterhaldera, a především zámek Náměšť nad Oslavou, který je dominantou města.

Ve východní části katastrálního území Náměšť nad Oslavou a západní části katastrálního území Otradice se nachází přírodní památka Náměšťská obora. Do východní části katastrálního území Zňátky a okrajově do jižního cípu katastrálního území Náměšť nad Oslavou zasahuje přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice. Obě výše zmíněná maloplošná zvláště chráněné území kopírují stejnojmenné evropsky významné lokality.

Zastavěné území města se nachází především na pravém břehu vodního toku Oslava. Město se vyznačuje rozptýlenou městskou zástavbou, která je složena primárně z obytných a bytových budov a početných průmyslových a skladových komplexů (HASPOL, spol. s. r. o., HABITAT, a. s., aj.), které se nachází především v okolí vodního toku Oslava v severovýchodní části intravilánu města. V jižní části intravilánu města se nachází průmyslový komplex firmy 3P spol., s. r. o., zemědělský komplex ve vlastnictví SEBOL, s. r. o. a Rybářství Kolář, a. s.

Území města Náměšť nad Oslavou

Doprava

Nejvýznamnější komunikací na území města je komunikace č. I/23, která prochází zájmovým územím od východu k západu okolo rybníku Rathan. V západní části, u rybníku Rathan, se na komunikaci č. I/23 napojuje komunikace č. III/3906, která vede přes obce Ocmanice a Zahrádka a následně pokračuje směrem do obce Pyšel v ORP Třebíč. V jihovýchodní části města na komunikaci č. I/23 navazuje komunikace č. II/399, která vede severovýchodním směrem okolo zámku Náměšť nad Oslavou a pokračuje do obce Jinošov. Na sever od zámku Náměšť nad Oslavou navazuje na komunikaci č. II/399 komunikace č. III/3994, která vede skrz část obce Otradice a napojuje se na komunikaci č. II/392. V Podzámčí navazuje na komunikaci č. II/399 komunikace č. III/3995, jenž vede protiproudně podél vodního toku Oslava do obce Naloučany. Nedaleko ústí Otradického potoka do vodního toku Oslavy se na komunikaci č. III/3995 napojuje komunikace č. III/3996, která vede do části obce Jedov. Do části obce Zňátky vede z obce Vícenice u Náměště nad Oslavou komunikace č. III/39910. Zájmovým územím prochází železniční trať č. 240 Brno-Jihlava, která přibližně kopíruje linii komunikace č. I/23.

Digitální model reliéfu na území města Náměšť nad Oslavou

Sklonitostní poměry na území města Náměšť nad Oslavou

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží území města Náměšť nad Oslavou do provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava a oblasti Českomoravská vrchovina. Část území spadá do celku Jevišovická pahorkatina, podcelku Znojemská pahorkatina a okrsku Jinošovská pahorkatina a zbytek do celku Křižanovská pahorkatina, podcelku Bítešská pahorkatina a okrsku Náměšťská sníženina

Celé území města Náměšť nad Oslavou je velmi členité a svažuje se přibližně jihozápadním směrem. Dominujícím prvkem v zájmovém území jsou strmá údolí vytvořená vodním tokem Oslavou. I přítoky vodního toku Oslava jsou zařízlé do horninového podkladu a vytváří zajímavý členitý povrch. Horninový podklad města Náměšť nad Oslavou je tvořen především metamorfovanými horninami: granulitem, pararulou, ortorulou a migmatitem. V katastrálním území Náměšť nad Oslavou a Zňátky se ostrůvkovitě vyskytuje metamorfovaná hornina serpentinit. Severozápadní část území města (katastrální území Jedov) je typické pásovým výskytem metamorfované horniny amfibolitu.

Hydrogeologické poměry jsou poměrné stálé na celém území. Celá zájmová oblast patří do krystalinika Českého masívu s vysokou puklinatostí a vyznačuje se velkým množstvím drobných zdrojů podzemní vody. Prakticky na celém území města Náměšť nad Oslavou neexistují významné zdroje podzemní vody, které jsou běžně situované v údolních nivách vodních toků, kvůli obsahu radonu.

Struktura půdního fondu

V území města Náměšť nad Oslavou je dominantní půdní typ kambizem, ve kterém se ostrůvkovitě vyskytuje půdní typ hnědozem, luvizem a pseudoglej. V jižním výběžku (katastrální území Zňátky) převažuje půdní typ kambizem s velkými plošnými výskyty půdního typu hnědozem. Katastrální území Zňátky je dále protkáno půdním typem glej, který se nachází v pramenné oblasti vodního toku PP Zňáteckého potoka, a půdním typem fluvizem, který se vyskytuje v okolí Zňáteckého potoka a vodního toku Oslava. Lokálně se zde nachází i půdní typ ranker. Ve střední a severní části zájmového území (katastrální území Náměšť nad Oslavou a Jedov) jednoznačně dominuje půdní typ kambizem. Ostrůvkovitě se zde dále nachází půdní typ hnědozem, pseudoglej a luvizem. Velký plošný výskyt půdního typu hnědozem je také v severní a východní části katastrálního území Jedov. Okolí vodního toku Oslava a Okareckého potoka je tvořeno půdním typem fluvizem. Východní část zájmového území (katastrální území Otradice) je typická výskytem velkých ploch půdních typů hnědozem a luvizem. Přes východní část katastrálního území Otradice dále prochází Jinošovský potok, který je doprovázen půdním typem fluvizem. V lesích na východ od zastavěného území Otradic se nachází pramenná oblast několika vodních toků, která je tvořena půdním typem glej. Dle výskytu jednotlivých půdních typů v území města Náměšť nad Oslavou je patrné, že se zde lokálně (především katastrální území Otradice, Jedov a západní/severní část katastrálního území Zňátky) vyskytují půdy vhodné pro pěstování zemědělských plodin konvenčním stylem zemědělství.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha katastrálního území města Náměšť nad Oslavou činí 1 862,4 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (43,1 %). 

Využití pozemků na území města Náměšť nad Oslavou (dle ČSÚ k 1. 1. 2025)

Klimatické charakteristiky

Na území města Náměšť nad Oslavou se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá převážná část území města do mírně teplé klimatické oblasti MT11 a severní cíp do oblasti MT9.

Oblast MT9 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Oblast MT11 se vyznačuje mírně teplým a krátkým jarem, dlouhým, teplým a suchým létem, mírně teplým a krátkým podzimem, mírně teplou, velmi suchou a krátkou zimou, s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT9 a MT11

Vymezení klimatických oblastí na území města Náměšť nad Oslavou (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)