Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

V nedávné historii byla obec Nová Ves u Chýnova zasažena povodněmi v roce 2001. K povodním v tomto roce došlo v důsledku přívalových dešťů, které způsobily splavení odpadního materiálu z přilehlých polí do obce. To se stalo důvodem zaplavení místní komunikace, ucpání koryta vodních toků, zatopení zahrad, dvorů a sklepů domů, okolních luk a poničení hráze. Naposledy velká voda postihla Novou Ves u Chýnova v roce 2006. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Nová Ves u Chýnova, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Záznam z povodňového deníku z povodní v roce 2001
Dne 1. 5. 2001 v 16:30 přišla velmi prudká bouře od východu, která přinesla do obce povodeň, jakou doposud nikdo v obci nepamatoval. Tráva, klacky a různé odpadky ucpaly mostky pod komunikacemi a drátěné ploty kolem potoka, které následně voda značně poničila. U Balínků a Podkopeckých na návsi voda stoupla až 5 cm pod okna. Na dvoře u Balínků voda dosáhla výše 1,30 m, zaplaven byl i dvůr nad č. p. 46 a č. p. 36. U Polévků voda dosáhla výše 90 cm. Z rybníka se po celé délce spodní hráze valila voda ve výši cca 50 cm a rozlévala se do níže stojících domů, kde zaplavila sklepy a dvory. Z louky pod obcí se stalo jezero, na jehož hladině plavalo dřevo, plastové lahve, prkna a několik slepic směrem k potoku. Tlak vody značně poničil i hráz, která je složena z kamenů, voda posunula 100kilové kameny. Oprava poškozených míst bude v budoucím roce nezbytná.