Charakteristika zájmového území

Městys Nové Veselí se nachází v jižní části SO ORP Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. K 1. 1. 2020 bylo v městyse evidováno 1 333 obyvatel. Velikost jeho území činí 953,1 ha.

Městys leží přímo v hraničním pásmu českomoravského pomezí v místech kudy v dávných dobách vedly významné zemské stezky. První písemná zmínka o osadě Veselí pochází z roku 1377. V roce 1529 bylo Veselí označeno za městečko a od roku 1563 se pak začal užívat dnešní název Nové Veselí. Od 10. října 2006 je Nové Veselí městysem.

Městys svým geografickým postavením tvoří dnes důležitou silniční křižovatku do okolních vesnic a mikroregionů. V městyse jsou soustředěny všechny základní služby (mateřská školka, základní škola, zdravotní středisko). V městyse je aktivní TJ SOKOL s velkým množstvím sportovních oddílů. V rámci TJ SOKOL fungují také tři ochotnické divadelní soubory. Nedaleko městyse leží rekreační středisko Rendlíček, státní rezervace Babín a do části katastru městyse zasahuje CHKO Žďárské vrchy.

V roce 2018 získal městys ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2018, konkrétně obdržel Diplom za příkladnou ekologickou výchovu mládeže. V roce 2019 získal městys ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, kdy obdržel Bílou stuhu za činnost mládeže.

Katastrální území městyse Nové Veselí 

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Z geomorfologického hlediska se městys nachází v systému Hercynském, provincii Česká vysočina, subprovincii Česko-moravská soustava, oblasti Českomoravská vrchovina, celku Křižanovská vrchovina, podcelku Bítešská vrchovina a okrsku Veselská sníženina. Většina zastavěného území městyse se pohybuje v nadmořské výšce kolem 555 m n. m.

• Veselská sníženina – jde o plochou sníženinu s plochou 102,61 km² s plochými rozevřenými údolími vodních toků a četnými rybníky. Nejvyšším bodem je vrchol Štěnice s nadmořskou výškou 615,8 m. Do severní části sníženiny zasahuje CHKO Žďárské vrchy.

Z geologického hlediska jsou na území městyse zastoupeny především ruly, migmatity a v jihovýchodní části území amfibolity.

Struktura půdního fondu

V území městyse jednoznačně dominují půdní typy kambizem mesobazická, místy slabě oglejená a districká a také pseudoglej modální, pouze v jižní části katastru districký. Podél vodních toků se pak objevuje glej fluvický, modální a histický. Místy se v území městyse nachází také luvizemě oglejená a modální. Minimální zastoupení v katastru pak má stagnoglej histický popř. modální, a také organozem mesická.

Celková rozloha řešeného území činí 953,1 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území městyse vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení na více než polovině plochy území městyse má využití půdního fondu jako orná půda (518,6 ha). Výrazně méně je pak zastoupena lesní půda (121,9 ha) a vodní plochy (105,0 ha).

Využití pozemků v městyse Nové Veselí (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé území městyse do klimatické oblasti MT3, výjimkou je pouze malá část území na jihu katastru, která zasahuje do oblasti MT5. Na území městyse Nové Veselí je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1–8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 651–700 mm.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT3 a MT5