Charakteristika zájmového území

Statutární město Opava leží v Moravskoslezském kraji. Současně je obcí s rozšířenou působností, která se skládá z celkem 41 celků dohromady s Opavou. K 31. 12. 2022 bylo ve statutárním městě evidováno 55 512 obyvatel. Rozloha statutárního města je 9 056,6 ha.

Statutární město se rozkládá v poměrně členité krajině, nachází se nad soutokem Opavy a Moravice, tedy také v jejich úrodném údolí, které je na jihozápadě ohraničeno výběžky Nízkého Jeseníku. Statutární město je složeno z celkem 8 městských částí - Komárov, Malé Hoštice, Milostovice, Podvihov, Suché Lazce, Vávrovice, Vlaštovičky a Zlatníky.

Katastrální území statutárního města Opava

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do dvou provincií, jejichž hranice probíhá západní částí katastrálního území statutárního města. Větší východní část katastru spadá do provincie Středoevropská nížina, subprovincie Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina, severní část spadá do podcelku Hlučínská pahorkatina a okrsku Kobeřická pahorkatina, jižní část spadá do podcelku Popovská nížina a okrsků Otická nížina, Opavsko-moravická niva, Komárovská nížina a Kravařská rovina. Menší západní část katastru pak spadá do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenické, oblasti Jesenické, celku Nízký Jeseník, podcelku Stěbořická pahorkatina a okrsku Zlatnická pahorkatina a dále do podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Heřmanická vrchovina a Těškovická pahorkatina.

Okrsek Kobeřická pahorkatina je plochou pahorkatinou s plochou 123,49 km². Je tvořena sedimenty pleistocenního pevninského zalednění a sprašovými hlínami, vyskytuje se zde plochý periglaciální georeliéf s plošinami. V území převažuje 2. a 3. vegetační stupeň s nepatrným zalesněním většinou smrkovými porosty. 

Okrsek Otická nížina je rovina s rozlohou 17,71 km², která se nachází na sedimentech pleistocenního zalednění, říčních sedimentech a sprašových hlínách a tvořená plochým periglaciálním reliéfem. Území je nepatrně zalesněno a převažuje zde 2. a 3. vegetační stupeň.

Okrsek Opavsko-moravická niva je protáhlou rovinou s rozlohou 60,07 km². Je tvořena téměř 2 km širokou údolní nivou s příznačnými volnými meandry řeky Opavy. Území je nepatrně zalesněné a vyskytuje se zde 2. vegetační stupeň, podél Opavy se nacházejí břehové porosty olše, vrby apod.

Okrsek Komárovská nížina je rovinou až plochou pahorkatinou s rozlohou 22,72 km². Rozkládá se na pleistocenních fluviálních, eolických, svahových a ledovcových sedimentech, povrch je rovinný. Vyskytují se zde říční terasy. Území je nepatrně zalesněno převážně smrkovým porostem, převažuje zde zejména 3. vegetační stupeň.

Okrsek Kravařská rovina je protáhlá rovina, jejíž plocha činí 23,17 km². Rozkládá se na pleistocenních fluviálních, eolických a ledovcových sedimentech. Převažuje zde bezlesí a 2. vegetační stupeň.

Okrsek Zlatnická pahorkatina je plochá pahorkatina s rozlohou 103,35 km². Je tvořená spodnokarbonskými převážně břidlicemi moravických vrstev a pleistocenními sedimenty. Oblast je nepatrně zalesněná smrkovými, místy borovými porosty a převažuje zde 3. a 4. vegetační stupeň.

Okrsek Heřmanická vrchovina je členitou vrchovinou s rozlohou 263,22 km². Je tvořena spodnokarbonskými drobami a břidlicemi hradeckých a moravických vrstev a denudačními zbytky sedimentů badenu. Vyskytuje se zde 3. až 5. vegetační stupeň, území je středně zalesněno převážně smrkovými porosty s jedlí.

Okrsek Těškovická pahorkatina je členitou pahorkatinou, jejíž rozloha činí 155,05 km². Vyskytuje se zde erozně denudační povrch s plošinami holoroviny, široce zaoblenými hřbety a hlubokými údolími. Nachází se zde 3. a 4. vegetační stupeň, území je středně zalesněné smrkovými porosty místy s jedlí, místy borovými. 

Z geologického hlediska je území statutárního města Opava tvořeno zejména dvěma částmi. V širokém pásu, který zabírá centrální část statutárního města, se nachází nivní sedimenty. Na ně pak navazují ve všech směrech plochy  spraše a sprašové hlíny. V severní části katastru statutárního města se vyskytují menší ostrůvky písčito-hlinitých až hlinito-písčitých sedimentů.

Severozápadní část katastru statutárního města Opava je převážně rovinatá s nadmořskou výškou okolo 300 m. Část Kylešovice se rozkládá v nadmořské výšce okolo 250 m. Nejvíce členitý terén se nachází v jihovýchodním cípu katastru v části Podvihov, kde terén směrem k jihu stoupá až k výšce okolo 530 m. V katastru se nachází několik významnějších vrcholů - U Ztracené cesty (292 m n. m.), Kliplák (285 m n. m.), Okruhlík (497 m n. m.). 

Digitální model reliéfu na území statutárního města Opava

Sklonitostní poměry na území statutárního města Opava

Struktura půdního fondu

Z hlediska zastoupení půd se v území statutárního města nachází podél všech vodních toků fluvizem glejová, na kterou v okrajových částech navazuje glej modální či glej fluvický. V jihozápadní části katastru převažuje luvizem modální, jižněji od intravilánu se vyskytuje také hnědozem modální. Na jihovýchodním okraji intravilánu se nachází menší plocha kambizemě arenické. Severovýchodní část katastru statutárního města je tvořena zejména hnědozemí modální, na kterou severněji navazují opět luvizemě modální. Severně od Stříbrného jezera se vyskytují plochy šedozemě modální. Západní okraj části Jaktař je lemován černozemí černickou, na kterou ze severu navazuje malý ostrůvek černice fluvické. Severně od části Komárov se v ploše fluvizemě glejové vyskytují malé plošky organozemě saprické.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 9 056,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území statutárního města vyskytují.

Využití pozemků ve statutárním městě Opava (dle ČSÚ k 31. 12. 2022)

Klimatické charakteristiky

Na území statutárního města Opava je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území statutárního města do mírně teplé klimatické oblasti MT10. Jižní části katastrálního území spadají také do mírně teplých klimatických oblastí MT9 a MT7.

Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a mírně suchým létem, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je zde krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Následující tabulka charakterizuje klima v dané lokalitě.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT7, MT9 a MT10