Odtokové poměry

Záplavové území Černé stanovil dne 5. 5. 2010 (č. j. KUJCK 8589/2010 OZZL/4/Ci) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 0,000 až ř. km 28,904. Záplavové území je stanoveno pro Q_5, Q_20, Q₁₀₀. Na území obcí Pohorská Ves, Benešov nad Černou, Malonty, Soběnov a města Kaplice bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území.  

Záplavové území řeky Malše stanovil dne 15. 6. 2009 (č. j.: KUJCK 12603/2009 OZZL/4 Wo) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 5,343 až ř. km 93,005. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀. Na území obcí (v SO ORP Kaplice) Besednice, Bujanov, Dolní Dvořiště, Pohorská Ves, Kaplice, Netřebice, Soběnov, Velešín bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území. 

Záplavové území Pohořského potoka stanovil Krajský úřad – Jihočeský kraj 12. 12. 2006 (č. j.: KUJCK 32603/2006 OZZL/2/Zah) v úseku ř. km 0,000 až 22,900 ř. km. Dne  12. 9. 2012 (č. j.: KUJCK 10522/2012 OZZL/11/Jap) Krajským úřadem – Jihočeský kraj bylo záplavové území v úseku ř. km 2,508 až 4,472 ř. km změněno. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀. Na území obcí Benešov nad Černou, Malonty a Pohorská Ves bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území. 

Záplavové území Svinenského potoka stanovil dne 12. 12. 2006 (č. j.: KUJCK 20926/2006 OZZL/2/Zah) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 0,000 až ř. km 34,221. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀. Na území této obce (v SO ORP Kaplice): Benešov nad Černou bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území. 

Záplavové území Vltavy stanovil dne 3. 5. 2006 (č. j.: KUJCK 6097/2006 OZZL/2/Zah) Krajský úřad – Jihočeský kraj v úseku mezi ř. km 246,182 až ř. km 329,543. Dne  17. 4. 2008 (č. j.: KUJCK 11034/2008 OZZL/2/Zah) Krajským úřadem – Jihočeský kraj bylo záplavové území v úseku ř. km 246,182 až ř. km 329,543 ř. km změněno. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀. Na území těchto obcí (SO ORP Kaplice) Dolní Dvořiště, Rožmitál na Šumavě bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna záplavového území. 

Dále bylo stanoveno Městským úřadem Kaplice záplavové území a byla vymezena aktivní zóna na Novodomském potoce v ř. km 0,000 - 2,431. Záplavové území nabylo v platnost 2. 3. 2018 (č. j. MěÚK/07201/2018). 

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta. 

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Kaplice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Obce na území SO ORP Kaplice jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. Jedná se především o obce Benešov nad Černou, Malonty a západní část intravilánu města Kaplice. 

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Kaplice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Kaplice metodou kritických bodů

Na území SO ORP Kaplice bylo stanoveno 15 kritických bodů. Jedná se o 2 body na území města Kaplice, 1 bod ve městě Velešín, 2 body v obcích Benešov nad Černou, Omlenice a Rožmitál na Šumavě, 1 bod v obcích Malonty a Bujanov, 4 body na území obce Dolní Dvořiště. 

Charakteristika kritických bodů na území SO ORP Kaplice

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Kaplice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území SO ORP Kaplice

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří část toku Černé a Malše na území SO ORP Kaplice mezi kritické. Konkrétně se jedná o úsek Černé na ř. km 14 (Benešov nad Černou) a o úsek Malše na ř. km 48,3 (Kaplice). Zejména v období tání je však nutné, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích. 

Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Vltavy, s. p., Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Kaplice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Mezi významná díla na území SO ORP Kaplice patří nádrž Soběnov, Květoňov, Římov (okrajově), rybníky Zlatá Ktiš (patří do ORP Nové Hrady, okraj nádrže zasahuje do katastrální hranice ORP Kaplice), Jiřičský, Klenský, Kancléř, Jamský, Satlerův, Mlýnský, Dobechovský, Pytlový, Pentlák, Hartunkovský, Tichá 8, Huťský, Kapelunk a Velký ličovský. Žádné vodní dílo na území SO ORP Kaplice není řazeno mezi VD I-III. kategorie. 

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Kaplice

 Vodní díla

Protipovodňová opatření

Protipovodňová opatření na území SO ORP Kaplice