Odtokové poměry

Na území SO ORP Kuřim bylo vyhlášeno záplavové území pro vodní toky: Kuřimka, Luční p., Mozovský p., Podlesní p. a Svratka.

Na Kuřimce bylo oficiálně stanoveno záplavové území pro průtok Q₁₀₀ v úseku ř. km 0,000 - 13,300, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá účinnosti od 18. 1. 2013 (č. j. JMK 84121/2012).
Na území SO ORP Kuřim se toto záplavové území týká města Kuřim, obcí Čebín, Moraské Knínice a Chudčice. 

Na Lučním potoce bylo oficiálně stanoveno záplavové území pro průtok Q₁₀₀ v úseku ř. km 0,000 - 1,821, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Kuřim a nabývá účinnosti od 24. 5. 2013 (č. j. MK/6280/13/OSVO). 
Na území SO ORP Kuřim se toto záplavové území týká města Kuřim.

Na Mozovském potoce bylo oficiálně stanoveno záplavové území pro průtok Q₁₀₀ v úseku ř. km 0,000 - 1,680, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Kuřim a nabývá účinnosti od 24. 5. 2013 (č. j. MK/6280/13/OSVO). 
Na území SO ORP Kuřim se toto záplavové území týká města Kuřim.

Na Podlesním potoce bylo oficiálně stanoveno záplavové území pro průtok Q₁₀₀ v úseku ř. km 0,000 - 1,680, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Kuřim a nabývá účinnosti od 24. 5. 2013 (č. j. MK/6280/13/OSVO). 
Na území SO ORP Kuřim se toto záplavové území týká města Kuřim.

Na Svratce bylo oficiálně stanoveno záplavové území pro průtok Q₁₀₀ v úseku ř. km 45,770 - 65,520, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá účinnosti od 15. 2. 2001 (č. j. VLHZ-6540/00-Háj.) a současně bylo stanoveno pro průtoky Q5, Q20 a Q100 v úseku ř. km 65,52 - 97,8, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá účinnosti od 28. 11. 2005 (č. j. JMK 22636/2005 OŽP-Cr) 
Na území SO ORP Kuřim se toto záplavové území týká městyse Veverská Bítýška.

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků (záplavová území Kuřimka, Luční potok, Mozovský potok, Podlesní potok a Svratka) představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP se nachází množství objektů přes vodní toky, které ovlivňují odtokové poměry. Jedná se zejména o mosty, lávky, propustky, vpustě a výpustě zatrubnění nebo jez. Níže je vypsán seznam těch nejkritičtějších míst, přičemž jako kritické jsou brány všechny objekty přes vodní toky, které zužují průtočný profil nebo zasahují do koryta. V případě vyšších stavů je třeba tato místa monitorovat a operativně odstraňovat závady.

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Kuřim

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území SO ORP se nachází množství míst, která by mohla být ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o níže položená území ohrožená splachem přívalových vod a splaveného materiálu z přilehlých polí a luk. Na některých místech byly také stanoveny kritické body. Jistou měrou průběh přívalové povodně také ovlivňuje výskyt sesuvných území. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Kuřim

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Mapa kritických bodů v SO ORP Kuřim

Na území SO ORP Kuřim bylo stanoveno 16 kritických bodů: 

• Kritický bod 41504315 - povodí Hlinky v ř. km 1,26, nedaleko objektů č. p. 40 a 75.
• Kritický bod 41505150 - hranice s obcí Hvozdec, povodí Hlinky v ř. km 0,2, nedaleko objektu č. p. 267.
• Kritický bod 41504531 - na ulici Hvozdecká, za objektem č. p. 582.
• Kritický bod 41504529 - střed intravilánu.
• Kritický bod 41504524 - povodí Bukoveckého potoka v ř. km 0,5, nedaleko objektu č. p. 19.
• Kritický bod 41505254 - povodí toku IDVT 10190271 v ř. km 0,39.
• Kritický bod 41504495 - u prům. areálu v povodí Chudčického potoka, ř. km 2,09.
• Kritický bod 41501427 - u zem. areálu v jižní části území. 
• Kritický bod 41501485 - jih intravilánu v povodí Čebínského potoka, v ř. km 4,5.
• Kritický bod 41502814 - povodí toku IDVT 10205887 v ř. km 0,23.
• Kritický bod 41501560 - v povodí Mozovského potoka, ř. km 0,77 poblíž objektu č. p. 1731/66.
• Kritický bod 41504484 - severozápad intravilánu.
• Kritický bod 41504489 - jihozápad intravilánu.
• Kritický bod 41501608 -  v povodí Záhumenského potoka v ř. km 0,75, za objektem č. p. 257/70.
• Kritický bod 41501618 - v povodí Ponávky v ř. km 12,74, východ intravilánu.
• Kritický bod 41501619 - sever intravilánu za objektem č. p. 112.

Charakteristika kritických bodů na území SO ORP Kuřim

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území ORP Kuřim. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Kuřim

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Zásoby vody ve sněhu
• Radar
• Data pozemních srážkoměrů

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní toky Svratka a Bílý potok ve správním území SO ORP Kuřim mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Kuřim

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na vodních tocích na území SO ORP Kuřim se nachází několik vodních děl. Jedná se o menší rybníky, koupaliště a dva záchytné poldry. Na vodním toku Svratka nad územím SO ORP se nachází vodní díla Vír I a Vír II, která by v případě havárie mohla způsobit zvláštní povodeň většího rozsahu. 

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Kuřim

 Vodní díla