Povodňový plán SO ORP Louny



Odtokové poměry

Vodní tok Ohře má na území města Louny oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 30,600 - 51,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 8. 3. 2022 (č. j. KUUK/031260/2021). Dále má oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 51,500 - 80,2, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 20. 1. 2015 (č. j. KUUK/169826/2014). 
Vodní tok Chomutovka má na území SO ORP Žatec oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0.0 - 37.0, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti  od 21. 3. 2006 (č. j. 56000-04/ZPZ/Zapl-Chomutovka/06/Ko). 
Na vodním toku Žerotínský potok bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 – 8,600, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Louny 31. 5. 2016 a nabylo účinnosti 18. 6. 2016 (č. j. MULNCJ  41680/2016). 
Na vodním toku Skalský potok bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 – 4,957, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Louny 10. 5. 2017 a nabylo účinnosti 29. 5. 2017 (č. j. MULNCJ 35693/2017). 
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta. 
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Louny

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Louny Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Obce na území SO ORP Louny jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Může docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což by dále zhoršovalo nastalou situaci. 
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Louny

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Na území SO ORP Louny bylo stanoveno 46 kritických bodů. Nejvíce se jich nachází na území obce Libčeves a to 5. Dále 3 body se nachází na území města Louny, města Postoloprty, obce Koštice, obce Chlumčany, obce Zbrašín a obce Pnětluky. Po dvou bodech se vyskytuje v městysi Peruc, obci Žerotín, obci Vinařice, obci Jimlín, obci Veltěže, obci Černčice a v obci Domoušice. Jeden bod se pak vyskytuje v obci Ročov, obci Nová Ves, obci Hřivice, obci Opočno, obci Cítoliby, obci Výškov, obci Lenešice, obci Dobroměřice a v obci Úherce.
Charakteristika k jednotlivým kritickým bodům se nachází ZDE.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Louny. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Louny. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
  

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří úsek vodního toku Ohře v SO ORP Louny mezi kritické. Jedná se o Lokalitu Terezín - Louny (úsek toku ř. km 1,9 - 53,8). 

Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Ohře, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik, Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Louny

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Louny. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Louny se nachází množství menších i větších rybníků či nádrží, které mohou ovlivnit průběh povodně. 
Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní nádrž Nechranice (TBD I. kategorie), vodní nádrž Skalka (TBD I. kategorie) a vodní nádrž Jesenice (TBD II. kategorie). Více jsou tyto vodní díla popsané v kapitolce Zvláštní povodeň.
Ohrožení však můžou způsobit i dalších vodní nádrže na území SO ORP Louny. Jedná se o Vodní nádrže Březno a MVE Lenešice, odkaliště Třískolupy. Dále několik rybníků, z nichž mezi nejvýznamnější patří rybník Dobroměřický, Lenešický, Nový, Zbrašínský a rybník Žabinec.
Z jezů se jedná o pevný jez kamenný Mradice, dle TBD IV. kategorie, staničení 75.486 pevný jez kamenný Březno, dle TBD III. kategorie, staničení 63.365 pevný jez kamenný Louny, dle TBD IV. kategorie, staničení 54.661 pevný jez kamenný Vršovice, dle TBD IV. kategorie, staničení 48.512 pevný jez betonový Pátek, dle TBD IV. kategorie, staničení 36.651 pevný jez betonový Koštice, dle TBD IV. kategorie, staničení 33.054.

Více informací k jednotlivým vodním dílům na území SO ORP Louny se nachází v kap. Vodní díla.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Louny

Vodní díla na území SO ORP Louny. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Protipovodňová opatření

Na území SO ORP Louny je vybudováno několik protipovodňových opatření zahrnující hráze, suché poldry, retenční nádrže a zpevnění koryt. 
 Seznam protipovodňových opatření na území SO ORP Louny