Povodňový plán ORP Louny



Odtokové poměry

Vodní tok Ohře má na území ORP Louny oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 30,600 - 51,500, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 8. 3. 2022 (č. j. KUUK/031260/2021). Dále má oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 51,500 - 80,2, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti od 20. 1. 2015 (č. j. KUUK/169826/2014). 
Vodní tok Chomutovka má na území ORP Louny oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0.0 - 37.0, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Ústeckého kraje a nabývá platnosti  od 21. 3. 2006 (č. j. 56000-04/ZPZ/Zapl-Chomutovka/06/Ko). 
Na vodním toku Žerotínský potok bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 – 8,600, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Louny 31. 5. 2016 a nabylo účinnosti 18. 6. 2016 (č. j. MULNCJ  41680/2016). 
Na vodním toku Skalský potok bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 – 4,957, které bylo vyhlášeno Městským úřadem Louny 10. 5. 2017 a nabylo účinnosti 29. 5. 2017 (č. j. MULNCJ 35693/2017). 
V roce 2024 je v návrhu nové záplavové území pro vodní tok Hasina.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků,
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev,
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků,
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích.
Na území ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta. 
Místa omezující odtokové poměry na území ORP Louny

Místa omezující odtokové poměry na území ORP Louny Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


Místa omezující odtokové poměry


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Obce na území ORP Louny jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Může docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což by dále zhoršovalo nastalou situaci. 
Místa ohrožená přívalovou povodní v ORP Louny

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Na území ORP Louny bylo stanoveno 46 kritických bodů. Nejvíce se jich nachází na území obce Libčeves a to 5. Dále 3 body se nachází na území města Louny, města Postoloprty, obce Koštice, obce Chlumčany, obce Zbrašín a obce Pnětluky. Po dvou bodech se vyskytuje v městysi Peruc, obci Žerotín, obci Vinařice, obci Jimlín, obci Veltěže, obci Černčice a v obci Domoušice. Jeden bod se pak vyskytuje v obci Ročov, obci Nová Ves, obci Hřivice, obci Opočno, obci Cítoliby, obci Výškov, obci Lenešice, obci Dobroměřice a v obci Úherce.
Charakteristika k jednotlivým kritickým bodům se nachází ZDE.

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území ORP Louny. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
  

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří úsek vodního toku Ohře v ORP Louny mezi kritické. Jedná se o Lokalitu Terezín - Louny (úsek toku ř. km 1,9 - 53,8). 

Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Ohře, státní podnik, Povodí Vltavy, státní podnik, Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.
Místa výskytu ledových jevů na území ORP Louny

Místa výskytu ledových jevů na území ORP Louny. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území ORP Louny se nachází množství menších i větších rybníků či nádrží, které mohou ovlivnit průběh povodně. Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní nádrž Nechranice (TBD I. kategorie). Více informací o vodním díle v kapitole Zvláštní povodeň.
Významné ohrožení může také způsobit Lenešický rybník, který spadá do významných vodních děl IV. kategorie TBD.
Ohrožení však můžou způsobit i dalších vodní nádrže na území ORP
Louny mezi nejvýznamnější patří rybník Dobroměřický (k. ú. Dobroměřice), Nový (k. ú. Vlčí u Chlumčan), Zbrašínský (k. ú. Zbrašín), rybník Žabinec (k. ú. Chlumčany) nebo odkaliště Třískolupy (k. ú. Počerady) a další.
Z jezů se jedná o pevný jez kamenný Mradice, staničení 75.486, pevný jez kamenný Březno, staničení 63.365, pevný jez kamenný Louny, staničení 54.661, pevný jez kamenný Vršovice, staničení 48.512, pevný jez betonový Pátek, staničení 36.651, pevný jez betonový Koštice, staničení 33.054. Všechny výše zmíněné jezy patří do IV. kategorie TBD, kromě Března, které spadá do III. kategorie. 

Více informací k jednotlivým vodním dílům na území ORP Louny se nachází v kap. Vodní díla.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území ORP Louny

Vodní díla na území ORP Louny. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Protipovodňová opatření

Na území ORP Louny je vybudováno několik protipovodňových opatření zahrnující hráze, suché poldry, retenční nádrže a zpevnění koryt. 
 Seznam protipovodňových opatření na území ORP Louny