Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Přirozená povodeň na hlavních vodních tocích
Ve správním území ORP Moravský Krumlov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt je v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Moravy, s. p. a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.
Při povodňových stavech na vodních tocích může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Přirozená povodeň na drobných vodních tocích
Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakými jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Moravy, s. p. nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.
Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).
Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány nádrže).
Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).
Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem, a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.
Nejkritičtější místa, odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Moravský Krumlov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích
Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, který vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se vodní tok Rokytná na území SO ORP Moravský Krumlov řadí mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.
Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Povodně se na území ORP Moravský Krumlov (přímo v Moravském Krumlovu) vyskytují už dlouhá léta. Z historie například v letech 1670 a 1698, kdy se ze svého koryta vylila řeka Rokytná. V nedávné době bylo území ORP Moravský Krumlov zasaženo velkou povodní v roce 2006. V neupravených tocích řeky Rokytné se vylila na zemědělské pozemky. V zastavěných částech došlo k zaplavení rodinných domků. V Rakšicích byla zaplavena ČOV. Na hlásném profilu kat. A v Moravském Krumlově bylo tehdy naměřeno 443 cm. V roce 2010 také došlo k výraznému zvýšení hladiny řeky. Nejvyšší zaznamenaný stav byl tehdy 251 cm.