Odtokové poměry

Vodní toky Haná, Brodečka, Hloučela, Valová (Romže), Český potok a Blata mají vymezená a oficiálně stanovená záplavová území pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ a dále aktivní zónu záplavového území Q₁₀₀ na území SO ORP Prostějov.

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách. 

Vodní tok Haná má na území SO ORP Prostějov stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 2,890 - 18,481, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 21. 09. 2016 (č.j. KUOK 88954/2016)   Jedná se o území obcí Dřevnovice, Nezamyslice nad Hanou, Mořice, Němčice nad Hanou a Vrchoslavice. 

Vodní tok Brodečka má na území SO ORP Prostějov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 15,035, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 16. 07. 2010(č.j. KUOK 18095/2010).  Jedná se o území obcí Němčice nad Hanou, Víceměřice, Doloplazy, Dobromilice, Hradčany-Koběřice, Brodek u Prostějova, Otaslavice.

Vodní tok Hloučela má na území SO ORP Prostějov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 16,329, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 16. 10. 2011 (č.j. KUOK 103958/2011).  Jedná se o území obcí Prostějov, Mostkovice, Smržice, Plumlov. Na území obcí Plumlov a Mostkovice (od klenuté lávky po hráz VD Plumlov) je záplavové území aktualizováno v ř.km 9,974 - 11,925 (č.j. KUOK 123724/2020) a nabývá účinnosti od 10. 12. 2020.

Vodní tok Valová má na území SO ORP Prostějov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 17,567, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 26. 09. 2011 (č.j. KUOK 100767/2011).  Jedná se o území obcí Klenovice na Hané, Ivaň, Čelčice, Hrubčice, Kralice na Hané, Bedihošť, Prostějov.

Vodní tok Český potok má na území SO ORP Prostějov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 12,815, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 12. 07. 2011 (č.j. KUOK 68880/2011).  Jedná se o území obcí Držovice, Smržice, Čelechovice na Hané, Kostelec na Hané, Stařechovice, Čechy pod Kosířem. Na území obce Smržice je záplavové území aktualizováno v ř.km 1,9351 - 2,1753 (č.j. KUOK 57726/2013) a nabývá účinnosti od 26. 07. 2013.

Vodní tok Blata má na území SO ORP Prostějov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 41,615, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 9. 12. 2014 (č.j. KUOK 78805/2014).  Jedná se o území obcí Klopotovice, Biskupice, Hrdibořice, Vrbátky, Olšany u Prostějova.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP Prostějov se nachází na vodních tocích mnoho mostků, lávek a propustků, které mohou ovlivňovat odtokové poměry. Při zvýšených průtocích zde může docházet k zadržování spláví. Hlídkové služby příslušných obcí by měly uvedená místa při zvýšených vodních stavech a průtocích sledovat a předejít tak případnému ucpání a tím zavzdutí toku.

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Prostějov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Obce na území ORP Prostějov jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. 

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Prostějov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Prostějov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu ČHMÚ se mezi kritické toky s výskytem ledových jevů řadí toky:

• Romže mezi ř. km 18,05 - 20,00;
  
• Hloučela mezi ř. km 13,30 - 15,50;
• Bílá voda mezi ř. km 7,00 - 8,00

Ostatní vodní toky na území SO ORP Prostějov se dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky obcí sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Moravy, s.p., Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Prostějov

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Ve správní oblasti ORP Prostějov se nachází jedno vodní dílo I. kategorie (VD Plumlov) , které by mohlo ohrozit obce ležící pod ním.

Dalším vodním dílem, které by mohlo ohrozit obce v SO ORP Prostějov vznikem zvláštní povodně je VD Opatovice  ležící na území ORP Vyškov a VD Myslejovice , ležící na hranicích s ORP Vyškov.

Další vodní díla vyžadující větší pozornost při vyšších vodních stavech:

• Soustava tří   tzv. Dobromilických rybníků (severně od obce Doloplazy) - horní Dobromilický rybník se nachází ve vymezeném záplavovém území Q₁₀₀ 
• Hamerské rybníky při větších povodňových událostech možnost přelévání toku do rybníků

Dále je ve správním obvodu ORP Prostějov několik desítek drobných malých vodních nádržÍ.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Prostějov

 Vodní díla