Odtokové poměry
Vodní toky Bečva (55,0 - 61,2 ř.km), Vsetínská Bečva (0,0 - 4,5 ř.km) a Rožnovská Bečva (0,0 - 1,5 ř.km) mají vymezená (vyhlášená) záplavová území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 (KUZL 2584/2003 ŽPZCE-DZ). Bylo aktualizováno záplavové území Bečvy v km 49,885 - 61,308 a zároveň byla v této kilometráži vymezena aktivní zóna záplavového území. Aktualizace byla vyhlášena KÚZK formou opatření obecné povahy dne 15.10.2012, č.j.: KUZL 22762/2011.
Dále jsou na území SO ORP Valašské Meziříčí vyhlášené zaplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 na vodních tocích Juhyně dne 7.10.2015 (č.j. KUZL 27603/2015), Loučka dne 27.6.2017 (č.j. MěÚVM 66209/2017), Bystřička dne 23.3.2022 (č.j. KUZL 25149/2022) .
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Bečvy, Vsetínské Bečvy a Rožnovské Bečvy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Vodní toky Bečva, Vsetínská Bečva a Rožnovská Bečva jsou evidovány jako toky s významným povodňovým rizikem dle Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem ve schválenému Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu (2015 - 2021) a také v navrhovaném Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu (2021 - 2027).
Přehled průtoků na vodních tocích na území ORP Valašské Meziříčí (Zdroj: Manipulační řády vodních děl, evidenční listy hlásných profilů)
|
Vodní tok |
Místo |
Plocha povodí |
Prům. roční průtok |
Q1 |
Q2 |
Q5 |
Q10 |
Q20 |
Q50 |
Q100 |
|
(km2) |
(m3/s) |
|||||||||
|
Vsetínská Bečva |
Jarcová, 100 pod mostem, levý břeh – 3,84 ř. km |
723,43 |
9,18 |
151 |
212 |
274 |
333 |
402 |
479 |
547 |
|
Rožnovská Bečva |
Valašské Meziříčí , Sídlo PMO, pracoviště Valašské Meziříčí – 1,4 ř. km |
252,4 |
3,50 |
66,5 |
116 |
161 |
214 |
274 |
364 |
441 |
|
Juhyně |
Kelč, u mlýna, pravý břeh - 7,7 ř. km |
86,05 |
0,89 |
9,03 |
22,0 |
31,5 |
43,6 |
- |
79,8 |
98,8 |
|
Bečva |
most Juřinka – 59,6 ř. km |
1023,98 |
12,68 |
210 |
326 |
421 |
511 |
636 |
719 |
809 |
|
Loučka |
most st. silnice II/150 – 1,4 ř. km |
32,11 |
0,46 |
9,28 |
14,7 |
23,3 |
32,4 |
42,2 |
57,2 |
70,3 |
|
Mikulůvka |
silniční most Oznice – 0,30 ř. km |
20,75 |
0,28 |
7,2 |
13,4 |
16,2 |
27,8 |
38,6 |
52,1 |
66,5 |
|
Lavný potok |
Brňov – 0,419 ř. km |
0,329 |
0,022 |
0,49 |
0,74 |
1,16 |
1,58 |
2,10 |
2,84 |
3,50 |
|
Hrachovecký potok |
Hrachovec – 1,418 ř. km |
4,903 |
0,080 |
1,53 |
3,63 |
5,40 |
7,60 |
10,38 |
13,90 |
17,30 |
|
Krhovský potok |
Krhová – 1,544 ř. km |
8,04 |
0,13 |
2,58 |
5,23 |
9,42 |
12,70 |
14,94 |
21,00 |
24,90 |
|
Křivský potok |
Křivé – 2,621 ř. km |
4,493 |
0,15 |
3,62 |
4,49 |
6,16 |
12,30 |
15,55 |
18,60 |
21,40 |
|
Jasenický potok |
Nad soutokem |
12,967 |
- |
4,8 |
7,9 |
13,5 |
18,7 |
24,6 |
34,0 |
43,3 |
|
Žebrák |
Před Choryňkými rybníky |
4,692 |
- |
1,89 |
3,1 |
5,5 |
7,9 |
9,8 |
13,6 |
17,5 |
|
Svinov |
Před ústím do Bečvy |
2,61 |
- |
1,05 |
1,72 |
3,1 |
4,4 |
5,5 |
7,6 |
9,7 |
|
Medůvka |
Brňov - 0,606 ř. km |
4,12 |
0,26 |
5,26 |
7,92 |
13,80 |
18,40 |
22,62 |
31,20 |
37,70 |
|
Černý potok |
Bynina – 1,310 ř. km |
6,14 |
0,07 |
1,39 |
3,00 |
4,13 |
5,86 |
8,58 |
11,30 |
14,30 |
Vodní toky v rámci území ORP Valašské Meziříčí mají převážně bystřinný charakter toku s rychlým odtokem vody z povodí a poměrně mohutným pohybem splavenin. Nadmořská výška území je od 262,0 do 750,0 m n. m. Skladba půdy (jílové zeminy) dává předpoklad vzniku častých lokálních sesuvů při podmáčení a tím i možnost ovlivnění povodně.
V inundačním území toků ve správním obvodu ORP Valašské Meziříčí se zvýšeným rizikem zatopení části intravilánu se nachází následující obce a města: Valašské Meziříčí (Bečva, Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva), Jarcová (Vsetínská Bečva) a Choryně (Juhyně). U ostatních obcí se může jednat o lokální problémy způsobené zejména omezením průtoku v místech křížení s komunikacemi, mosty apod.
Rychlost postupu povodňových vln u všech stupňů povodňové aktivity je na území ORP Valašské Meziříčí vzhledem k min. délkám toků a charakteru proudění velmi vysoká.
Nejvíce ohroženými obcemi jsou zejména obce:
Valašské Meziříčí, místní část Podlesí- Brňov, Poličná, Jarcová, Choryně a Zašová-Veselá.
U ostatních toků na území ORP Valašské Meziříčí vzniká nebezpečí zejména při prognóze lokálních srážek a bouřek v letním období. Takto jsou ohroženy zejména obce Kelč, Choryně, Branky, Zašová a Oznice.
Na území ORP Valašské Meziříčí hrozí na menších vodních tocích: Loučka, Oznička, Medůvka, Křivský, Hrachovecký, Veselský, Zašovský potok, příp. jejich přítoky, vznik lokálních sesuvů při podmáčení a tím možnost ovlivnění povodně.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Valašské Meziříčí
Na území SO ORP Valašské Meziříčí se nachází celkově 189 objektů, které mohou ovlivňovat odtokové poměry. Jedná se především o mosty, mostky a lávky přímo na tocích, ale také o propustky mimo koryta vodních toků, jejichž kapacita je určující při přívalových povodních.
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
SO ORP Valašské Meziříčí je ohrožováno při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. Míst ohrožených přívalovou povodní bylo na tomto území stanoveno 88.
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Valašské Meziříčí
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Valašské Meziříčí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Valašské Meziříčí
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří Vsetínská Bečva do toků s častými ledovými obtížemi v úseku mezi Bystřičkou a Valašským Meziříčím (1,5 - 7,85 řkm). Dále Bečva v úseku Valašské Meziříčí a Juřinka (58,4 - 59,6 řkm). Na Rožnovské Bečvě jsou časté ledové jevy evidovány v úseku Hrachovský jez - Rožnovská Bečva 6,5 řkm (5,3 - 6,5 řkm).
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Valašské Meziříčí
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Na území města Valašské Meziříčí a v jeho blízkosti se nachází několik vodních děl, které významnou měrou mohou ovlivnit průběh povodně. Rybník Podlesí v k.ú. Křivé, s rozlohou 2,53 ha, ležící na Křivském potoce. Dále vodní nádrž Bystřička ležící ve stejnojmenném katastrálním území a na stejnojmenném toku, který je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy. Dosahuje rozlohy 21,83 ha. Na území města, v části Juřinka, se nachází na vodním toce Svinov soustava vodních nádrží Svinov s celkovou rozlohou 3,7 ha a soustava vodních nádrží napájených Bečvou, tzv. Tůně pod Juřinkou, s celkovou rozlohou 3,1 ha. Soustava vodních nádží v k.ú. Choryně, na toku Žebrák, Velký a Malý Choryňský rybník, Leavá a Pravá Chornyě, dosahuje celkové rozlohy 51.5 ha. V nivě vodního toku Juhyně pak leží sousatava vodních nádrží Chmelník napájených Mlýnským náhonem.Dosahují celkové rozlohy 3.2 ha.
Mimo SO ORP Valašské Meziříčí pak může povodňovou situaci ovlivňovat rybník Rouské na levostranném přítoku Juhyně, Hamerské rybníky v Zubří na Mlýnském potoce, vodní nádrž Karolinka na vodním toce Stanovice a vodní nádrž Horní Bečva na Rožnovské Bečvě.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Valašské Meziříčí
Protipovodňová opatření stavebního typu ve sledovaném území
Ve správním území ORP Valašské Meziříčí je zbudováno několik protipovodňových opatření technického charakteru :
- tok Rožnovská Bečva – protipovodňová zemní hráz na levém břehu toku (od mostu od obce Veselá až po jez nad mostem Kouty, Val. Meziříčí ř. km 3,080 – 6,230)
- tok Rožnovská Bečva - protipovodňová zemní hráz na pravém břehu toku (od přechodu plynu pod mostem Hrachovec až po jez nad silničním mostem Kouty, Valašské Meziříčí ř. km 3,080 – 4,080, a dále od stupně u tenisových kurtů až cca 40m nad ocelovou lávku pro pěší Kozina ř. km 1,693 – 2,187)
- tok Spojená Bečva – místní část Juřinka (nad a pod mostem Juřinka) se nachází protipovodňová hráz Juřinka I. (majitelem město Valašské Meziříčí) a Juřinka II. (do roku 2017 majetek Povodí Moravy, státní podnik, poté převod Valašské Meziříčí). Existuje manipulační řád na stavítko v tělese hráze
- tok Juhyně – ochranná hráz podél Bečvy od silničního mostu do obce až po zaústění Juhyně
- Komárovický potok – místní část Komárovice (Kelč) – vybudován suchý poldr, ř.km 1,399-1,499
- Zašovský potok – ochranná hráz, ř.km 0,5-0,949
- Mikulůvka – stabilizace a zkapacitnění toku, ř.km 2,5-2,649
- Loučka – Na vodním toku Loučka v ř. km 0,00-1,54 bylo částečně opraveno koryto toku s kapacitou na úrovni Q10-Q20 s možností lokálního vybřežení zejména v místě umělých překážek v korytě (mosty, mostky, lávky, zatrubnění). Je plánováno zkapacitnit mosty na Q100
Vodní toky v ORP Valašské Meziříčí jsou převážně horského typu mající bystřinný charakter. Mimo upravené úseky, které uvádí následující tabulka, se jedná převážně o neupravené toky s kapacitou koryta na úrovni Q5-Q10 s možností lokálního vybřežení zejména v místě umělých překážek v korytě (mosty,mostky, lávky, zatrubnění).
|
Vodní tok |
Od (ř. km) |
Do (ř. km) |
Ochrana (QN) |
|
Choryně |
|||
|
Bečva |
52,8 |
58,0 |
Q5 (347-400 m3/s) |
|
Juhyně |
0,00 |
1,25 |
do Q10 |
|
Juhyně |
1,25 |
3,585 |
Q50 |
|
Jarcová |
|||
|
Medůvka |
0,00 |
0,90 |
Q10 |
|
Mikulůvka |
|||
|
Mikulůvka |
0,00 |
4,40 |
Q10-20 |
|
Valašské Meziříčí |
|||
|
Bečva |
58,0 |
61,2 |
Q50-100 (650-800 m3/s) |
|
Hrachovecký potok |
0,00 |
1,40 |
Q10-20 |
|
Křivský potok |
1,51 |
2,70 |
Q10-20 |
|
Loučka (Poličná) |
0,00 |
1,54 |
Q10-20 |
|
Rožnovská Bečva |
0,0 |
2,2 |
Q20 (300-350 m3/s) |
|
2,2 |
3,0 |
Q5 (180-200 m3/s) |
|
|
3,0 |
5,2 |
Q20 (250-300 m3/s) |
|
|
5,2 |
6,2 |
Q10 (200-250 m3/s) |
|
|
6,2 |
9,9 |
Q50 (280-320 m3/s) |
|
|
Vsetínská Bečva |
61,2 |
69,9 |
Q10 (350 m3/s) |
|
Zašová |
|||
|
Zašovský potok |
0,885 |
2,00 |
Q20 |
|
Ostatní vodní toky mimo zastavěná území obcí |
|||
|
Oznička |
1,10 |
2,50 |
Q10-20 |
|
Veselský potok |
0,00 |
1,05 |
Q10 |
Seznam navrhovaných opatření stavebního charakteru na ochranu před povodněmi dle Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem ve schváleném Plánu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu (2021 - 2027)
Protipovodňová hráz Juřinka I a Juřinka II
Stavby mají zajistit ochranu obytných budov v lokalitě Juřinka proti povodním. Ochránné hráze mají za úkol zadržet rozliv z Bečvy odpovídající Q50-100.V případě Juřinky II tato hráz zajistí ochranu před povodněmi o průtocích maximálně Q50 (Bečva - 721 m3/s).
| Juřinka I | Juřinka II | ||
| celková délka hráze | L= 287 m | celková délka hráze | L= 780 m |
| šířka hráze v koruně | b= 3,0 m | šířka hráze v koruně | b= 3,0 m |
| sklon návodní strany hráze | 1 : 3,0 | sklon návodní strany hráze | 1 : 3,0 |
| sklon vzdušené strany hráze | 1 : 2,0 | sklon vzdušené strany hráze | 1 : 2,5 |
| sklon koruny hráze | 3 %, jednostranný | sklon koruny hráze | 3 %, jednostranný |
| max. výška hráze nad terénem | 2,24 m | max. výška hráze nad terénem | 2,7 m |
| převýšení hráze na Q50 | 0,30 m | převýšení hráze na Q50 | 0,35 m |
Protipovodňová opatření na území SO ORP Valašské Meziříčí