Odtokové poměry

Vodní tok Oslava má na území města Velké Meziříčí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 17,435 - 96,381, které bylo vyhlášené Krajským úřadem kraje Vysočina a nabývá platnosti od 2. 1. 2016 (č. j. KUJI 79061/2015). 

Vodní tok Balinka má na území města Velké Meziříčí oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 29,312, které bylo vyhlášené Krajským úřadem kraje Vysočina a nabývá platnosti od 22. 9. 2016 (č. j. KUJI 67780/2016). 

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách. 

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP Velké Meziříčí bylo stanoveno několik míst, která můžou omezovat odtokové poměry - mosty, lávky, propustky a další. 

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Velké Meziříčí

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Vzhledem k charakteru reliéfu (Českomoravská vysočina), je podstatná část SO ORP Velké Meziříčí ohrožována při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi a splachy z polí. Dochází také ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků, což dále zhoršuje nastalou situaci. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Velké Meziříčí

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (3,5 % a více) a podíl plochy orné půdy v povodí (40 % a více). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (5,0 % a více). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Velké Meziříčí výřez I.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Velké Meziříčí výřez č. II.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Velké Meziříčí výřez č. III.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Velké Meziříčí. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území města Velké Meziříčí mezi kritické. Konkrétně se jedná o vodní tok Balinka od Soutoku s Oslavou po Baliny (0 - 8 ř. km). Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Moravy, s. p. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů), je popsána manipulace při výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Velké Meziříčí

Ledové jevy na Výskyt ledových jevů na území SO ORP Velké Meziříčí

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Nejvýznamnějším vodním dílem na území SO ORP Velké meziříčí je vodní nádrž Mostiště, patřící do kategorie TBD I, která je ve správě Povodí Moravy, s. p. Dále se na území nachází řada dalších vodních nádrží patřících do kategorie TBD IV., které mohou ovlivnit povodňovou situaci. 

Vodní nádrž Mostiště
Vodárenská nádrž Mostiště je postavena na horním toku řeky Oslavy v oblasti Žďárských vrchů. První úvahy o zbudování této víceúčelové nádrže byly spojeny s aktuální potřebou ochrany obyvatel a jejich majetku před rozsáhlými povodněmi, které na přelomu 19. a 20. století opakovaně pustošily dotčené území.

Provozovatel VD: Povodí Moravy, s. p. 

Základní technické údaje VD Mostiště

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Velké Meziříčí

 Vodní díla