Odtokové poměry

Vodní tok Vsetínská Bečva má na území města Vsetín oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 14,049 - 23,390, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 13. 7. 2023 (č. j. KUZL 58377/2023). 

Vodní tok Senice má na území SO ORP Vsetín stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 27,0, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 31. 01. 2006 (č. j. KUZL 8639/2005 ŽPZE-IK). 

Vodní tok Velká Stanovnice má na území SO ORP Vsetín stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 7,115, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 17. 08. 2012 (č. j. KUZL 53923/2012). 

Vodní tok Ratibořka má na území SO ORP Vsetín stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 9,959, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 11. 06. 2007 (č. j. KUZL 8344/2007). 

Vodní tok Bystřička má na území SO ORP Vsetín stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 19,096, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 06. 02. 2006 (č. j. KUZL 7570/2005 ŽPZE-IK). 

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta. 

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Vsetín

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Obce na území SO ORP Vsetín jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. Jedná se zejména městys Nový Hrozenkov a dále obce Zděchov, Valašská Senice, Lidečko, Hošťálková a město Vsetín. 

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Vsetín

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Na území SO ORP Vsetín bylo stanoveno 114 kritických bodů. Nejvíce se jich nachází na území města Vsetín a obce Velké Karlovice a to 11. Dále 9 bodů se nachází na území městyse Nový Hrozenkov. Po sedmi bodech se vyskytuje v obci Halenkov a Hovězí. Pět bodů nalezneme v obci Hošťálková, Huslenky, Lhota u Vsetína a Valašská Senice. Čtyři kritické body se nachází v obci Kateřinice, Liptál, Ratiboř a Zděchov. Po třech bodech je ve Francově Lhotě, Janové, Leskovci, Lidečku, Pozděchově, a Růžďce. Dva body se vyskytují v obcích Jablůnka, Prlov, Pržno, Střelná a Valašská Polanka. Jeden bod se pak vyskytuje v obci Horní Lideč, Lužná, Malá Bystřice, Seninka a města Karolinka.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Vsetín. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území SO ORP Vsetín

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Vsetínská Bečva, Senice, Bzový potok, Bystřička, Janovský potok a bezejmenný tok (IDVT: 10205713) ve správním území ORP Vsetín mezi kritické. Dále je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 

Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Moravy, s. p., Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Vsetín

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území SO ORP Vsetín se nachází množství menších i větších rybníků či nádrží, které mohou ovlivnit průběh povodně. 
Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní nádrž Karolinka (TBD II. kategorie) a vodní nádrž Bystřička (TBD II. kategorie). Více jsou tyto vodní díla popsané v kapitolce Zvláštní povodeň (neveřejná část).
Ohrožení však můžou způsobit i dalších vodní nádrže na území SO ORP Vsetín. Jedná se o Vodní nádrže Trubiska, Akumulační nádrže Kohútka a Javor, Lačnovské rybníky. Mimo tyto soustavy se zde dále nachází retenční nádrž Jezero, nádrž Pozděchov, Obora, PP Rybník Neratov, akumulační nádrž Kateřinice. Jedná se o vodní díla IV. kategorie. Tyto menší vodní nádrže nepředstavují mimořádné nebezpečí. Jisté riziko představuje systém rybníků Lačnov.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Vsetín

 Vodní díla

Protipovodňová opatření

Protipovodňová opatření na území SO ORP Vsetín