Charakteristika zájmového území

Správní obvod obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP) Zábřeh se nachází v Olomouckém kraji severozápadně od Olomouce. Sousedními ORP jsou: Šumperk, Uničov a Mohelnice, které jsou, které jsou taktéž součástí Olomouckého kraje a ORP Králíky, Lanškroun a Moravská Třebová, které jsou součástí Pardubického kraje. Území SO ORP je tvořeno obcemi: Bohuslavice, Brníčko, Drozdov, Dubicko, Horní Studénky, Hoštejn, Hrabová, Hynčina, Jedlí, Jestřebí, Kamenná, Kolšov, Kosov, Lesnice, Leština, Lukavice, Nemile, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rohle, Rovensko, Svébohov, Vyšehoří, Zborov a městy Štíty a Zábřeh. K 1. 1. 2024 je v celém ORP evidováno 33 103 obyvatel. Výměra řešeného území SO ORP je 7 705,2 ha.

Územím ORP Zábřeh prochází dvě páteřní silniční komunikace, které tvoří hlavní komunikační síť. Silnice I/44 vede trasou Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - hraniční přechod Mikulovice. Dále silnice I/43, která propojuje Brno přes Svitavy, Štíty až do Králíků a Polska. Dále se na území nachází několik silnic II. třídy. Územím prochází také železniční koridor Praha - Ostrava a železniční trať do Šumperku.

Přehledná mapa SO ORP Zábřeh

Geomorfologické charakteristiky

Geomorfologické členění:

Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
Podsoustava: Orlická podsoustava, Jesenická podsoustava
Celek: Kladská Kotlina, Orlické Hory, Zábřežská vrchovina, Mohelnická Brázda, Hanušovická vrchovina, 
Podcelek: Bukovohorská hornatina, Králická brázda, Drozdovská vrchovina, Mírovská vrchovina, Úsovská vrchovina
Okrsek: Orličský hřbet, Výprachtická vrchovina, Štítská brázda, Zborovská vrchovina, Maletínská vrchovina, Svébohovská pahorkatina, Rovenská pahorkatina, Žádlovická pahorkatina, Loštická pahorkatina, Hornomoravská niva, Benkovská vrchovina, Rohelská pahorkatina, Bradelská vrchovina, Hrabišínská pahorkatina

Geologické a pedologické charakteristiky

Geologické podloží této oblasti je tvořeno převážně silně metamorfovanými horninami, jako jsou biotitické ruly, metaryolity a svory. Tyto horniny vznikly během hercynského vrásnění a jsou typické pro Českou vysočinu. V oblasti Mohelnické brázdy se nacházejí sedimentární horniny, především pískovce a jílovce, které byly uloženy v období druhohor a třetihor a také spraše a sprašové hlíny.

Z půdního hlediska na území SO ORP jednoznačně dominuje půdní typ kambizem modální. Dále je v území hojně zastoupena hnědozem. V nivě Moravské Sázavy a Moravy fluvizem, na kterou navazuje luvizem. 

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

Celková rozloha SO ORP je 26 725,3 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území SO ORP Zábřeh vyskytují. Zastoupení zemědělské a nezemědělské půdě je velmi podobné. Největší podíl zaujímá lesní pozemky (36,7 %). Druhým nejzastoupenějším druhem pozemku jsou orná půda (33 %). Třetím nejzastoupenějším druhem pozemku jsou trvalé ostatní plochy (17,5 %). 

Využití pozemků na území SO ORP Zábřeh (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území SO ORP Zábřeh se podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) pohybuje v intervalu 6,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 1200 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961 - 2000) spadá území SO ORP Zábřeh celkem do 6 podoblastí. Severozápad spadá do chladné oblasti CH7, kdežto jihovýchod do teplé oblasti T2. Území mezi těmito místy spadá do mírné oblasti (viz obrázek níže).

Charakteristika vybrané klimatické oblasti na území SO ORP Zábřeh

Vymezení klimatických oblastí na území města Zábřeh (dle Quitta, za období let 1961 - 2000)