Odtokové poměry
Vodní tok Rožnovská Bečva má na území obce Prostřední Bečva oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 36,500 které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 17. 2. 2006 (č. j. KUZL 8644/2005 ŽPZE-IK).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Odtokové poměry Rožnovské Bečvy nejsou v zájmovém území výrazněji ovlivněny s výjimkou stávajících silničních mostů, lávek a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností utvořit překážku při odtoku povodňových vod. V úsecích meandrujícího koryta toku může dojít k ovlivnění průtoku vzpříčením splavených stromů. V ostatních případech (u přítoků) se jedná o neupravená koryta toků, která umožňují bezpečný průtok do cca Q2. Při zaplavení Q100 je v obci zaplaveno asi 44 ha. Sklon horních toků se pohybuje nad 10 %, proto při povodních dochází k velkým přesunům štěrku do dolního toku a k jeho ukládání v korytě Rožnovské Bečvy.
Na území obce se nachází celkem 24 kritických míst, která můžou omezovat odtokové poměry - lávky, mosty, propustky:
- Mostek u č. p. 203
- Most u č. p. 285
- Most u č. p. 52
- Most u č. p. 154
- Most u č. p. 139
- Mostek u č. p. 150
- Lávka u č. p. 2
- Most u č. p. 144
- Most u č. p. 17
- Lávka u č. p. 591
- Lávka u č. p. 484
- Lávka u č. p. 553
- Most u č. p. 49
- Mostek u č. p. 251
- Most u č. p. 302
- Most u č. p. 659
- Lávka u č. p. 280
- Most u č. p. 274
- Most u č. p. 36
- Most u č. p. 52
- Most u č. p. 400
- Mostek u č. p. 568
- Mostek u č. p. 268
- Most u č. p. 188
Území je náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Prostřední Bečva
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce byla stanovena tři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Přívalové povodně na území obce způsobují rychlý odtok vody Bacovským potokem, tokem Kněhyňka a Komárovským potokem.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Prostřední Bečva
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Prostřední Bečva metodou kritických bodů
Na území obce Prostřední Bečva byl stanoven jeden kritický bod:
- Kritický bod 41005930 - nachází se severně od intravilánu obce u koryta toku Bacovský potok v blízkosti budovy s č. p. 349.
Charakteristika kritických bodů na území obce Prostřední Bečva
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41 005 930 | 26,087 % | 0,00 % | 304,37 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Prostřední Bečva. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie na území obce Prostřední Bečva
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Prostřední Bečva mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Ve správním území obce Prostřední Bečva se nenachází významné vodní dílo, které by ohrožovalo obec. Nachází se zde jen menší vodní nádrž Mořské oko. Je potřeba ovšem sledovat situaci na v. n. Horní Bečva nacházející se výše na toku Rožnovská Bečva. VD se nachází na ř. km 32,1 Rožnovské Bečvy. Hráz je zemní sypaná, půdorysně v oblouku o poloměru 220 m s návodní a střední částí hráze sypanou z tříděného hlinitého materiálu, který současně tvoří těsnění hráze. Na tuto tříděnou část ze vzdušné strany navazuje část z netříděného materiálu, ukončená kamennou patou. Opevnění vzdušné strany je provedeno odrnováním a osetím. Hlavní funkcí je ochrana před povodněmi, mj. zajišťuje vodní dílo odběry povrchové vody z toku pod nádrží a umožňuje zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství. V současné době má také energetické využití. Zásobní prostor nádrže má objem 0,395 mil. m3.
Správce vodního díla - Povodí Moravy, s. p., je povinen zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené odborné organizace. Jeho účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě. Pro účely technickobezpečnostního dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem a při případné havárii.
Vypracování Plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní zajišťuje bezpečnostní rada Zlínského kraje. V případě potřeby lze kontaktovat hrázného VD Horní Bečva.
Hrázný: p. Brada (571 645 124, 724 231 672)
Ve správním území obce se dále nachází Mikulenkův jez, stavba vakového jezu na Rožnovské Bečvě (km 25, 450). Účelem zařízení je vzdutí vody pro náhon do MVE. Vlastníkem je Miroslav Kubáň (Horní Bečva 270). Při případné povodni má MVE samostatný manipulační řád.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Prostřední Bečva