Odtokové poměry

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Juhyně. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.  

Část obce je potenciálně ohrožena také přívalovými srážkami. Dle minulých zkušeností byla vymezena situace a místa ohrožení při náhlých dešťových a povodňových událostech (údaje dle předešlého povodňového plánu):

• Voda postupující po svahu od Hradu přes Újezda na Kříbek, vtékající přes vybudovaný ochranný kanál, rourami přes komunikaci až do Škvořatiny.
• Voda z Hradu postupující příhonem kolem Rakůsového nebo druhou větví kolem Randýskového.
• Vodní tok Škvořatina, nebezpečný průtok pod mostem v zatáčce v Kučích, dále pak před Kameníkovým (dříve Bůšovo). Zde se ucpávají průtoky naplaveninami a voda pak teče po komunikacích. Dále pak tok Škvořatiny přes druhý most před Doleželovým se stejnými následky.
• Přetížená kanalizace a stoupající voda od Kříbka směrem ke škole zatápí sklepy.
• Vystoupení vody z břehů Juhyně, počínaje od Šindelkového (č. p. 23) až po most při vjezdu do vesnice. Zaplavuje zahrady, objekty, ohrožuje břehy.
• Juhyně od mostu dále při vystoupení z břehů ohrožuje zaplavením objektů Zemědělského družstva po levé straně a po pravé straně zaplavením pole. Nebezpečí postupuje dále kolem Eišpiglovského, kde je narušen splav, nutno sledovat i průtok pod železničním mostem.
• Voda stékající od Kunovské hůry, někdy sbírající i zeminu, zaplavuje křižovatku Za humny, průtok nestačí mostkem pod Vrchy, zaplaví dále i komunikaci v tomto úseku.
• Vody splavující zeminu podél Komárské cesty nánosem a vodou z Vrchů zanesou komunikaci. Podélné příkopy již nejsou udržovány, čímž se situace zhoršuje.
• Stoka od Podhoří kolem Ptáčkového a také z Nivy, zvýšený příval vody nestačí pojmout a vylévá se. Zejména u Foukalového, kde betonové roury přes cestu hrozí nedostatečnou průchodností.

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Podhradní Lhota 

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Vymezení území ohroženého přívalovou povodní v obci Podhradní Lhota metodou kritických bodů

Charakteristika kritického bodu na území obce Podhradní Lhota

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Podhradní Lhota. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Podhradní Lhota

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Nejvíce míst omezující odtokové poměry se nachází v západním intravilánu obcec na toku Škvořatina a jejím pravém přítoku, dohromady jich zde je 10. Nejvýznamnějším místem omezujícím odtokové poměry je most přes komunikaci III. třídy z Komárna. 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Podhradní Lhota

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Podhradní Lhota

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území obce se na vodních tocích nenachází žádné významné vodní dílo, jediným vodním dílem je průtočný rybníček v západním katastru obce.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Podhradní Lhota

 Vodní díla