Charakteristika zájmového území

Obec Petrovice se nachází ve správním obvodu ORP Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Obec se nachází na hranici se Spolkovou republikou Německo, ca 4,5 km jižně od německého města Bad Gottleuba-Berggießhübel. Od centra krajského města je vzdálená přibližně 14,5 km (vzdušnou čarou) severoseverozápadním směrem, od centra města Jílové přibližně 9,5 km severozápadním směrem. První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1352. Obec byla založena německými kolonisty při zemské bráně, přes níž se z německého města Halle dovážela do českého vnitrozemí sůl. Dnes se obec skládá ze dvou částí - Petrovice a Krásný Les. V obci byla postavena základní a mateřská škola, kostel sv. Mikuláše a obecní knihovna, působí zde také sbor dobrovolných hasičů. K 1. 1. 2020 v obci žilo 912 obyvatel.

Území obce Petrovice

Dopravní spojení

Středem obcí prochází dálnice D8 spojující Prahu s německým městem Drážďany. Dále je obcí (přímo intravilánem) vedena silnice 2. třídy č. 248 vedoucí z Varvažova (kde se napojuje na silnici 1. třídy č. 13) až k německé hranici. V intravilánu obce se na tuto silnici napojuje silnice 2. třídy č. 528 spojující Petrovice s obcemi Tisá a Libouchec. Obec nemá železniční spojení.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území obce Petrovice náleží do Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Krušnohorská soustava, oblasti Krušnohorská hornatina, celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Nakléřovská hornatina. Pouze velmi malá část území na severovýchodně (jižně od Nového Dvoru) je součástí celku Děčínská vrchovina, podcelku Děčínské stěny a okrsku Sněžnická hornatina.

Nakléřovská hornatina je plochá kerná hornatina budovaná spodnopaleozoickými až svrchnoproterozoickými ortorulami a metagranodiority, s ojedinělými denudačními relikty pískovců, prachovců a slepenců cenomanských korycanských vrstev svrchní křídy. Povrch je strukturně denudační, s rozlehlými plošinami holoroviny a strukturními hřbety. Jihovýchodní okrajový zlomový svah je rozřezán hlubokými údolími potoků.

Terén obce Petrovice je členitý, vrchní až vrcholové partie kopců jsou spíše ploché, zatímco jejich spodní části, představující údolní dna protékaná drobnými vodními toky, jsou členitá, místy až příkře. Nejvyšším vrcholem na území obce je Jelení vrch (734 m n. m.) na jižním okraji obce, nejnižším místem je soutok Petrovického a Olšového potoka (415 m n. m.) na státní hranici v severním cípu obce. Tyto horniny je možné nalézt i na dalších místech v obci, konkrétně na severovýchodním okraji v oblasti kolem Nového Dvora.

Území obce Petrovice je tvořeno převážně ortorulou spodnopaleozoického stáří. Jedná se o metamorfovanou horninu. V jižní části obce prochází od severozápadu k jihovýchodu úzké pásmo tvořené metagranitem až metagranodioritem spodnopaleozoického stáří. V oblasti pod Jelením vrchem se vyskytuje granit až granodiorit paleozoického (karbonského) stáří. Jedná se o hlubinný magmatit. V lokalitě Panenská se vyskytují křemenné, jílovité až glaukonitické pískovce, což jsou zpevněné sedimentární horniny mezozoického (druhohorního) stáří (konkrétně z útvaru křída). Snížené polohy (zejména údolní dna) jsou vyplněny fluviálními (nivními) nezpevněnými sedimenty, smíšenými deluviofluviálními sedimenty a místy slatinou/rašelinou/hnilokalem. Tyto horniny jsou kvartérního (čtvrtohorního) stáří. Konkrétnější prostorové uspořádání hornin (nejen) v území obce Petrovice je dostupné v podobě Geovědní mapy 1 : 50 000 vytvořené Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

V území obce Petrovice jednoznačně dominuje půdní typ kryptopodzol modální. V okrajových částech území obce se vyskytuje také kambizem dystrická. V údolních dnech se vyskytuje půdní typ glej fluvická a modální, ve vyšší částech údolí pseudoglej modální. V trvale zamokřených, rovinatějších lokalitách se lze setkat s půdním typem glej histický. Okrajově se v území obce vyskytuje ranker kambický dystrický a pseudoglej dystrický. Podrobnosti o uvedených půdních typech uvádí Taxonomický klasifikační systém půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 5 116,7 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako trvalý travní porost (téměř polovina rozlohy). Výraznější zastoupení mají také lesní celky (čtvrtina rozlohy). Orná půda je vzhledem k nepříznivému klimatu přítomna pouze na 16,5 % rozlohy a zahrady nejsou téměř vůbec zastoupeny. Vodní plochy zabírají pouze 0,4 % rozlohy.

Využití pozemků v obci Petrovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá většina území obce do chladné klimatické oblasti CH7, pouze jižní až jihovýchodní okraj obce patří do mírně teplé klimatické oblasti MT4.

Chladná oblast CH7 je typická velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, dlouhým přechodným obdobím s mírně chladným jarem a mírným podzimem, normálně dlouhou, chladnou, suchou až mírně suchou zimou s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Mírně teplá oblast MT4 se vyznačuje krátkým, mírným, suchým až mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem, normálně dlouhou, mírně teplou a suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT4 a CH7

Na území obce Petrovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 8 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 701 - 1000 mm.

Lokality a území biologického, krajinářského či kulturního významu

Severovýchodní část území obce, ohraničená silnicemi 2. třídy č. 248 a 528, je součástí CHKO Labské pískovce. Příhraniční oblast, ohraničená z jihu silnicemi 3. třídy č. 2487 a 24810, je součástí Přírodního parku Východní Krušné hory. V severním sípu obce se podél levého břehu Olšového potoka rozkládá Přírodní rezervace Niva Olšového potoka. Kolem vrcholu Špičák (723 m n. m.) v severozápadní části území obce se rozkládá Přírodní rezervace Špičák u Krásného Lesa. V obci se nachází také několik památných stromů - modřín s výškou 28 m a obvodem kmene 683 cm (nejmohutnější památný modřín v ČR), líska turecká s výškou 16 m a obvodem kmene 364 cm stojící poblíž č. p. 147, lípa velkolistá s výškou 19 m a obvodem kmene 598 cm stojící v blízkosti obecního úřadu. Na okraji Krásného Lesa se nachází chráněná buková alej. Nad objektem č. p. 620 se nachází Vrása Petrovice tvořená zejména ortorulou.

V rámci kulturně-historických zajímavostí lze zmínit například zámek v k. ú. Krásný Les, na kterém probíhá pozvolná rekonstrukce. Ve stejném k. ú. se na Rybném potoce nachází Grizzlochův mlýn - jde o bývalý vodní mlýn, jinak hrázděný dům se sedlovou střechou, který byl vybudován přibližně v polovině 19. století. Obcí prochází také naučná stezka Zapomenuté pohraničí.