Odtokové poměry
Vodní toky na území obce Pohořelice nemají oficiálně stanovené záplavové území.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Pohořelického potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území obce Pohořelice bylo identifikováno jedno kritické místo na Pohořelickém potoce, které by mohlo omezit odtokové poměry. Jedná se o zatrubnění potoka u č.p. 103 na ř.km 7,15. Velmi problémové mohou být všechny mostky a propustky na vodních tocích, kde může docházet k hromadění splaveného materiálu a k následnému ucpání. Jedná se o propustek na ř.km 0,4 přes Oldřichovický potok a silniční most na ř.km 6,3 přes Pohořelický potok.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Pohořelice
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Pohořelice byla stanovena dvě místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní - v lokalitě Padělky na levém a pravém břehu Pohořelického potoka. Tato místa jsou ohrožena splachem z okolních polí, kde hrozí akumulace povrchových vod a ohrožení obytných částí.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Pohořelice
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Pohořelice metodou kritických bodů
Charakteristika kritických bodů na území obce Pohořelice
Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
41207652 | 10,096 % | 61,457 % | 649,14 ha |
Na území obce Pohořelice byl stanoven jeden kritický bod (41207652).
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Pohořelice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Pohořelice
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Pohořelice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Pohořelice
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území obce Pohořelice se nachází jedno větší vodní dílo, které zároveň slouží jako poldr a nachází se v části Vinohrádky. Druhým vodním dílem je rybníček východně od Leopoldova, přibližně na parcelách 907/1 a 907/4. Posledním vodním dílem je retenční nádrž na parcele č. 1682/2 v části Leopoldov.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Pohořelice
Protipovodňová opatření
Na území obce Pohořelice byl vybudován 1 poldr (vodní nádrž) a 1 retenční nádrž, které mohou významně ovlivnit průběh povodně. Rozlohou větší poldr se nachází jižně od obecní části Vinohrádky. Druhý poldr se nachází v části Leopoldov.
Vodní nádrž Pohořelice (poldr): Jedná se o vodní plochu s výpustným zařízením a maximální hloubkou do 1,9 m. Stavba je opatřena výpustným zařízením, které je vyústěno do mokřadu a dále do Oldřichovického potoka. Zdrojem vody je právě Oldřichovický potok, odkud je pomocí odběrného objektu potřebné množství vody svedeno do nádrže. Přebytečná voda by odtékala vypouštěcím potrubím do mokřadu a zpět do Oldřichovického potoka. Hráz je navržena zemní homogenní. Hloubka vody v mokřadu je maximálně 30 cm, sklon břehů proměnlivý, velmi pozvolný. Hlavními přínosy jsou:
- omezení zanášení splaveninami slepého ramene řeky Moravy
- vznik nových biotopů - vodní a mokřadní společenstva
- zmírnění extrémních průtoků za povodní a zmírnění jejich ničivého vlivu zejména v dolním toku Pohořelického potoka
- zvýšení území zadržovat vodu a zpomalení odtoku vody z řešeného území.
Do budoucna se plánují další 2 poldry (tůně), které mají být vybudovány od Lepoldova západním směrem u Pohořelického potoka směrem k Napajedlům.
Protipovodňová opatření na území obce Pohořelice