Odtokové poměry

Vodní tok Výrovka má na území městyse Plaňany oficiálně stanovené záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně vymezení aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 11.988 - 43.106, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Středočeského kraje s účinností od 1. 7. 2022 (č. j. 07226/2022/KUSK). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené a hrozí nebezpečí splachů vody z okolních polí. Při intenzivních srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu, čímž dochází ke vzdouvání vody z kanalizace. Rozvodnění malých toků se týká především Blinky a přítoků Výrovky má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Výrovky.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území městyse Plaňany bylo stanoveno 16 míst, která mohou omezovat odtokové poměry - lávky, mosty a propustky:

• 11 kritických míst se nachází na vodním toku Blinka (jedno místo v Poboří, jedno v Hradeníně, jedno v Blince, jedno na silnici č. I/12, zbytek v Plaňanech)
• 3 místa leží na Výrovce
• 2 místa se nacházejí nad Náhonem (nad Plaňanským velkým rybníkem)

Místa omezující odtokové poměry na území městyse Plaňany

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části městyse ohrožovány splachy z mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích a k ucpání propustků. Na území městyse Plaňany se nachází 6 lokalit, kde dochází k problémům s přívalovými povodněmi:

• místní část Poboří je ohrožována z jihovýchodního směru, dochází ke kumulaci vod z okolních kopců a toku směrem do místní části
• místní část Hradenín je ohrožována přítoky vod z jižního směru
• místní část Blinka je ohrožována ze severovýchodního a jihovýchodního směru
• Plaňany jsou ohrožovány ze severu, dochází k zaplavování místních komunikací

Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Plaňany

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Plaňany metodou kritických bodů

Na území městyse Plaňany byly stanoveny 3 kritické body, jeden na okraji severozápadní části intravilánu městyse Plaňany, jeden ve východní části intravilánu místní části Blinka a jeden v jihozápadní části intravilánu místní části Hradenín.

Charakteristika kritických bodů na území městyse Plaňany

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Plaňany. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Plaňany

Na území městyse lze vidět dlouhé a souvisle zformované odtokové linie. Vlivem těchto terénních tvarů může docházet odtoku vody po předem známých trasách.

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, NEPATŘÍ toky ve správním území městyse Plaňany mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území městyse Plaňany

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území městyse Plaňany se nachází 6 vodních děl (rybník Poboří, rybník Hradenín, rybník Blinka, Plaňany malý a Plaňany velký rybník, sádky u jezu na Výrovce). Největšími z nich jsou rybník v Poboří a komplex rybníků u areálu ČOV.

Hydrologickou situaci na území městyse ovlivňuje soustava vodních děl na Bečvárce a na Výrovce.
Na Bečvárce to jsou:

• Mlýnský rybník (Podbečvárský rybník) - nachází se v katastru obce Bečváry na ř. km 13,8 a spadá do III. kategorie technickobezpečnostního dohledu (dále jen "TBD"). Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Vavřinec.
• Mlékovický rybník - nachází se v katastru obce Mlékovice na ř. km 10,0 a spadá z hlediska TBD do IV. kategorie vodních děl. Vlastníkem je Rybářství Chlumec nad Cidlinou. Rybník je od roku 2013 vypuštěný.
• Stojespal - nachází se v katastru obce Mlékovice na ř. km 9,0 a nespadá z hlediska TBD do významných vodních děl. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Vavřinec.
• Utopenec - nachází se v katastru obce Svojšice na ř. km 7,4 a spadá z hlediska TBD do III. kategorie vodních děl. Vlastníkem a provozovatelem je Rybářství Vavřinec.
• Svojšický rybník - nachází se v katastru obce Svojšice na ř. km 6,56 a z hlediska TBD spadá do IV. kategorie vodních děl.
• Bošický rybník - nachází se v katastru obce Svojšice na obtokovém kanálu podél Bečvárky (ř. km 4,0) a z hlediska TBD nespadá do významných vodních děl. Majitelem a provozovatelem je obce Svojšice.
• Rybník - nachází se v katastru obce Zalešany na ř. km 2,5 a z hlediska TBD nespadá do významných vodních děl. Majitelem je Rybářství Chlumec nad Cidlinou.
• Rozkoš - nachází se v katastru obce Žabonosy na ř. km 0,4 a z hlediska TBD nespadá do významných vodních děl. Majitelem a provozovatelem je obec Žabonosy.

Na Výrovce to jsou vodní díla:

• Vavřinecký rybník - nachází se v katastru obce Vavřinec na ř. km 51,76 a z hlediska TBD spadá do vodních děl III. kategorie. Majitelem je Rybářství Chlumec nad Cidlinou.
• Strašík - nachází se v katastru města Kouřim na ř. km 31,0 a spadá z hlediska TBD do IV. kategorie vodních děl. Majitelem je Povodí Labe, státní podnik. Rybník je od roku 2013 vypuštěný, v roce 2020 na něm probíhaly pozemkové úpravy a poté by měl být znovu obnoven. 

Městys Plaňany se nachází na ř. km 21,6 až 23,0 Výrovky, Bečvárka se vlévá do Výrovky na jejím 23,3 ř. km. Říční kilometry jsou stanoveny od soutoku proti proudu řeky.

Kategorie vodních děl z hlediska technickobezpečnostního dohledu jsou stanoveny na základě § 61 odst. 8 zákona č. 245/2001 Sb., vodní zákon a vyhlášky č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Plaňany

 Vodní díla

Protipovodňová opatření

Ke zploštění povodňové vlny a zmírnění následků přívalových povodní jsou v městyse plánovány agrotechnická opatření. Jeden zatravněný zasakovací a protierozní pás v lokalitě Na hákách a druhý Na kopci. Opatření mají za úkol zadržet dešťovou vodu a zabránit jejímu vtečení na území Plaňan.

V roce 2019 byla provedena Studie možností zlepšení vodního režimu ve správním území městyse Plaňany, která řeší zejména vodní tok Blinku protékající celým územím městyse. Studie popisuje současnou situaci vodního toku (absence nivních porostů, meliorační stavby, vysychání koryta) a navrhuje komplexní řešení (ochranné zatravňovací pásy a průlehy proti odtoku vody s půdou z polí do vodního toku, tůně a řešení hydromelioračních staveb tak, aby nedocházelo k přílišnému odvodňování).

Protipovodňová opatření na území městyse Plaňany.