Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Polnička byla v minulosti postižena povodněmi v letech 1714, 1997, 2002, 2006, 2007, 2013, 2014 a 2020. Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována soustředěným povrchovým odtokem. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Polnička, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

První záznam o povodni na území obce Polnička spadá již do 18. století, kdy v roce 1714 došlo k vybřežení vodního toku Sázava a přes obec se prohnala velká voda, která způsobila velké škody.

Poslední červencové dny roku 1714 vydatně pršelo, právě poslední den tohoto měsíce začala dramaticky stoupat hladina řeky Sázavy, až se vylila z břehů. Vše začalo na jejím horním toku, když se protrhly rybníky v Cikháji a Světnově. Nevelký Stržský potok se změnil v dravou řeku. Stejná situace panovala i u druhého přítoku Sázavy, v Polničce. Nejsou žádné záznamy o protržení hráze Velkého Dářka, ani o snaze porybného o vypuštění velkého rybníka, aby se předešlo ještě větším škodám. Nicméně se Polničkou přehnala velká voda, která protrhla hráze několika rybníků, odnesla dvě chalupy a zničila železnou huť. To vše směřovalo ke Žďáru.

Na zemské hranici mezi Čechami a Moravou nevydržela hráz Pilského rybníka, a tak Tálský mlýn, pokud v té době už stál, se ocitl pod hladinou. Pod klášterem se dva vodní proudy přicházející od Polničky a od Stržanova spojily, hladina vody se v uzavřeném údolí řeky zvedla do výšky 5 m. Hráze rybníků Konvent a Bránský se protrhly, a tak se mohlo stát i s hrází pod papírnou (nyní prodejna Kinský), kde dodnes můžeme spatřit zbytek tohoto vodního hrazení. Areál kláštera byl zaplaven. Vše se odehrálo v průběhu několika minut. Mnohem hůř dopadla papírna, která stávala níž než ostatní objekty.

Povodně v letech 1997, 2002, 2006, 2007, 2013 a 2014 byly způsobeny silnými přívalovými srážkami, při kterých došlo ke splachům z přilehlých polí. Následkem toho došlo k zaplavení přilehlých luk a nemovitostí a zanesení propustí u dvou mostů.

Poslední povodeň postihla obec dne 14. 6. 2020 v dopoledních hodinách. Vlivem silnějších srážek došlo k ucpání propustě mostu pod silnicí č. 350 ze směru Račín - Polnička „U Brodku“ a zároveň splachu vody z polí a luk. Díky tomu došlo k úplnému zatopení místního zábavního parku Salónu Expres Vagónu. V ten samý den došlo k zanesení propustku v dolní části obce bahnem z polí a tím došlo k naplnění odvodních struh u hlavní silnice a voda přetékala přes silnici č. 35016 vedoucí směrem do Žďáru nad Sázavou. Tento příval zatopil soukromé pozemky a zahrady. Nejvíce č. p. 162. Zároveň došlo v obci k naplnění kapacity koryta řeky Sázavy a ta se v místní části „Na výpustku“ vylila z koryta a zaplavila sklepy, zahrady a kolny u č. p. 74 Brabeniště a celá ulice až po č. p. 159. Byly zatopeny sklepní prostory, kolny a zahrady.

V obci jsou ohroženy přívalovými povodněmi následující nemovitosti č. p.: 17, 18, 22, 25, 27, 28, 29, 31, 70, 71, 73, 74, 75, 76, 79, 81, 83, 84, 85, 86, 89, 92, 93, 96, 104, 105, 110, 112, 130, 133, 137, 139, 159, 212, 227, 239, 277, 311, 313, 315, parcela č. 628/4, Salón Expres Vagón. 

Přívalové povodně v roce 2013

Přívalové povodně v roce 2020