Odtokové poměry

Vodní tok Metuje má v katastrálním území města oficiálně stanovené záplavové území pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ v ř. km 30,966 – 69,099. Záplavové území bylo vyhlášeno Krajským úřadem Královéhradeckého kraje dne 10.04.2015 (č. j. 5716/ZP/2014-23). 

Vodní tok Pěkovský potok má v katastrálním území města oficiálně stanovené záplavové území pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀, Q₅₀₀ včetně aktivní zóny v ř. km 0,000 – 4,530. Záplavové území bylo vyhlášeno  Městským úřadem Náchod, odbor životního prostředí (vodoprávní úřad) dne 20.04.2023 (č. j. MUNAC 37571/2023/ŽP).

Pro vodní tok Hlavňovský potok se v současnosti zpracovává stanovení záplavového území pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀, Q₅₀₀ včetně aktivní zóny v ř. km 4,934 – 8,346. Stanovení záplavového území je dle veřejné vyhlášky Městského úřadu Náchod, odbor životního prostředí (vodoprávní úřad) ze dne 7.6.2023 (č.j. MUNAC 52965/2023/ŽP).

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Metuje. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Ve městě Police nad Metují se na pravobřežním přítoku Ledhuje (ID toku: 101590002400), nedaleko ulice Žďárská, nachází nánosy, které způsobují zhoršení odtokových poměrů. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně.

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Police nad Metují bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• V místní části Pěkov pod rybníkem Hony se nachází zúžený profil Pěkovského potoka, který vede těsně mezi silnicí a nemovitostmi. Zúžený profil začíná od č. p. 141 a končí cca 20 m za č. p. 116. Pěkovský potok přehrazují lávky a nekapacitní mostky k pozemkům.
• Mostky, propustky a lávky v místní části Pěkov u č. p. 156, 60, 69, 15.
• Zatrubněný úsek v místní části Pěkov na pozemku města p. č. 148/2 za obecním domem  č. p. 60.
• Mostek a začátek zatrubněného úseku Ledhujky v intravilánu města Police nad Metují u č. p. 63.
• Mostky, propustky a lávky v místní části Hlavňov u č. p. 110, 84, 61, 40, 22, 57 a mostku pravostranného přítoku Hlavňovského potoka u č. p. 36. 

Místa omezující odtokové poměry na území města Police nad Metují

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Mezi území, kde vznikají bleskové povodně z přívalových dešťů patří lokalita pod Klůčkem, za SV okrajem města a lokalita nad Bělskou ulicí. 

Kritické místo:

• ulice Na Sibiři u č. p. 462 - splachy ze svažitého území, na kterém se pěstuje kukuřice. Pole s kukuřicí jsou proložena travnatými pásy, ale opatření je stále nedostačující. Příkopy se často zanášejí. V minulosti docházelo k přelití komunikace z důvodu nezaústění do recipientu. Splachy byly ohroženy domy č. p. 343, 344, 345 a 346.
• ulice K Vodojemu u č. p. 522 - splachy orné půdy ze svažitého území na přilehlé komunikace.
• ulice U Zahrádek u č. p. 195 - splachy orné půdy ze svažitého území. Na hraně s intravilánem je otevřený příkop, který se často zanáší.

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Police nad Metují

Místa ohrožení přívalovou povodní na území města Police nad Metují

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Police nad Metují metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Police nad Metují

Dle metodiky se v katastrálním území města nachází 7 kritických bodů z hlediska přívalové povodně. Město Police nad Metují leží v údolích Ledhuje, Hlavňovského potoka a Pěkovského potoka. Zástavba je obklopená výrazně svažitými pozemky. Tři kritické body se nacházejí na Hlavňovském potoce a jeho přítoku, jeden na Ledhuji, jeden na Pěkovském potoce a 2 na bezejmenných potocích. Výskyt kritických bodů je zapříčiněn prudkými svahy, obklopujícími obytnou zástavbu, nacházející se v údolích.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Police nad Metují. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Police nad Metují

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Police nad Metují mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Police nad Metují

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území města se nachází pouze 2 rybníky o rozloze nad 1 ha - na Hlavňovském potoce, v místní části Hlavňov leží Hlavňovský rybník o rozloze asi 1,4 ha a na Pěkovském potoce leží rybník Hony o rozloze asi 1,6 ha . Uvedené nádrže mohou být rizikem pro vznik zvláštních povodní.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Police nad Metují

 Vodní díla