Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Největší vodní stav v obci Podbřezí byl zaznamenán při letní povodni v roce 1998. Podle meteorologických měření v oblasti podhůří Orlických hor spadlo za 8 až 10 hodin asi 200mm srážek. Velikost kulminačního průtoku v celé trati koryta Dědiny několikanásobně přesáhla hodnotu Q100 (vodoměrná stanice Chábory dne 23. 7. 1998 v 03:45 naměřila průtok 270 m3/s). Nejvyšší hladina vody je označena čarou na skále u zámeckých schodů (asi o 1 metr níž, než byl stav vody při povodni v r. 1880). Intravilán obce Podbřezí je rovněž ohrožen přívalovými dešti zvláště v době tání sněhu na jaře a v období začátku vegetace, kdy nejsou dostatečně vzrostlé zemědělské plodiny na obhospodařovaných pozemcích.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Podbřezí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
