Odtokové poměry
Vodní tok Divoká Orlice má na území obce Potštejn oficiálně stanovené záplavové území pro Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 12,63–25,215, které nabývá platnosti 20. 1. 2015 (č. j. 19035/ZP/2014-9) a v úseku ř. km 0,0–31,0, které nabývá platnosti 3. 5. 2010 (č. j. 7862/ZP/2010). Obě záplavová území byla vyhlášena Krajským úřadem Královéhradeckého kraje.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Pro vodní tok Brná (IDVT 10169404) byla v roce 2009 Agroprojekcí Litomyšl zpracována „Studie odtokových poměrů toku Brná". Dolní úsek tohoto toku je nekapacitní, zatrubněn a dochází zde k pravidelným záplavám rodinných domků.
Drobný vodní tok s IDVT 10169405 křižující silnici Potštejn - Záměl je na této silnici zúžen mostním objektem. Rovněž zde pravidelně dochází k zaplavení silničního tělesa.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území obce Rohle bylo stanoveno několik míst, které mohou omezovat odtokové poměry, jedná se o mosty.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Potštejn
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území obce Potštejn je stanoveno jedno místo ohrožené přívalovou povodní - v severní části obce u č. p. 231 (KB 10103547).
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Potštejn
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Potštejn metodou kritických bodů
Při intenzivních lokálních srážkách je severní části obce určen jeden kritický bod na mírně ukloněných svazích.
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Potštejn. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Potštejn
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Potštejn mezi kritické. Avšak v sousední obci Záměl se ledové jevy vyskytují na vodním toku Divoká Orlice, proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče i v obci Potštejn. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Potštejn
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na správním území obce Potštejn se nachází vodní dílo Pilský rybník a bezejmenná vodní nádrž o velmi malé rozloze. Tyto dvě vodní díla by neměla ve větší míře ovlivnit odtokové poměry v zájmovém území.
Na území sousední obce Sopotnice se nachází jedno vodní dílo. Toto vodní dílo nemá zpracovaný manipulační řád ani havarijní plán. Vzhledem k velikosti nádrže lze předpokládat, že nepředstavuje významnou hrozbu z hlediska zvláštní povodně, ke které může dojít například protržením hráze a podobně. Významné vodní dílo ovlivňující území této obce se nachází mimo něj, několik kilometrů výše na řece Divoké Orlici. Jedná se o VD Pastviny.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Potštejn
Protipovodňová opatření
Na území obce se nachází ochranná hráz na obou březích Divoké Orlice na ř. km 24,772 - 25,003. Ochranná hráz se navrhuje v podstatě třemi způsoby, to jest vybudováním zemních hrázek, výstavbou nových betonových zdí nebo navýšením stávajících betonových zdí.
Protipovodňová opatření na území obce Potštejn