Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Přelouče lze předpokládat především letní povodně, způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích. Dále lze předpokládat, že letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně. V době jarního tání lze předpokládat zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků. Tyto povodně mohou být způsobeny táním k sněhové vrstvy společně v horní části Labe a v okolí Chrudimky. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Přelouč, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Město Přelouč byla postižena povodněmi opakovaně a to v letech 1925, 1935, 1956, 1977, 1997, 2006 a 2020. Tyto povodně byly způsobeny vybřežením vodního toku Labe, který zaplavil široké okolí.

Ničivé byly i záplavy v červenci 1997. Hrozba byla patrná poprvé 8. 7. kdy byl vyhlášen II. SPA. 9. 7. byly břehy u Valů pod vodou, stoupala i Švarcava v Přelouči. 10. 7. byl průtok Labe u Přelouče na vrcholu - 570 m3/s. - voda se začala vylévat z koryta a byla u železničního náspu a zatopila pole. U Břehů vzniklo jedno velké jezero. Lohenice byly odříznuty. V Přelouči byl zaplaven park pod náměstím. Kritická byla noc z 19. na 20. července - voda stoupala tempem půl metru za hodinu. Ve Valech byly evakuovány některé domy. Na pomoc byli zavoláni dobrovolní hasiči. Nakonec musela být vytažena stavidla na přeloučském mostu, výška Labe směrem na Pardubice tak klesla. 20.7. Labe na Přeloučsku kulminovalo. Hasiči odčerpávali vodu ve sklepích ve Valech. 21. 7. byla voda v garážích a sklepech usedlostí ve Škudlech a Valech. Celkově bylo zatopeno 168 ha zemědělské půdy, 4 sklepy v Mělicích, 2 v Lohenicích a 3 ve Valech.
Povodeň v roce 1997 patří mezi historické povodně s nejvyšším zaznamenáním průtoku.

Další velké záplavy na Labi byly u Přelouče roku 2006, kdy se voda dostala opět až k železničnímu náspu a následně přetekla k rodinným domům. Povodeň v roce 2006 taktéž patří mezi historické povodně s nejvyšším zaznamenáním průtoku.

Zatím poslední povodeň postihla město Přelouč ve dnech 13. – 14. června 2020, kdy vlivem velmi silných bouřek se rozvodily vodní toky Švarcava a Brložský potok. Vzhledem k tomu, že je Račanský rybník z důvodu revitalizace momentálně vypuštěný, tak i materiální škody v okolí Švarcavy ve směru toku za rybníkem jsou mnohem menší, než by zřejmě byly, kdyby byl rybník plný a muselo by se stavidlo upustit. V lokalitě Škudly byly obyvatelé vyplaveni i velkou vodou valící se z polí.

„Voda řádila i v okrajových částech města Přelouč. Do Lhoty musela v neděli večer vyjet na pomoc jednotka ze stanice Hradec Králové s velkokapacitním čerpadlem. Hasiči z Hradce Králové pomáhali odčerpávat vodu ve Lhotě u Přelouče celou noc. Voda z rozvodněného Brložského potoka zaplavila zahrady, několik sklepů a „pohltila“ také silnici první třídy. Ta musela být v neděli v noci kvůli záplavám uzavřena. Škody valící se voda napáchala i v přeloučské části Škudly.“