Odtokové poměry

Tok Sázava má na území města Přibyslav oficiálně stanovené záplavové území, které bylo stanoveno Krajským úřadem Kraje Vysočina odborem životního prostředí a zemědělství 7. 4. 2021, v úseku mezi ř. km 117,879 - 219,050. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100. Také je zde stanovena aktivní zóna (č. j. KUJI 26926/2021). 
Na Losenickém potoku je na území města Přibyslav oficiálně stanoveno záplavové území, které bylo stanoveno Městským úřadem v Havlíčkově Brodě odborem Životního prostředí 31. 1. 2012 a to v úseku mezi ř. km 0,000 a 3,390. Záplavové území je stanoveno pro Q5, Q20, Q100. Aktivní zóna je stanovena (č. j. OZP/442/2012/RU).

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Sázavy, Losenického potoka nebo Doberského potoka. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. 

Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byly vytvořeny mapy povodňového nebezpečí a ohrožení. Více zde.

Mapa povodňového nebezpečí na území města Přibyslav

Mapa povodňového ohrožení na území města Přibyslav

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Přibyslav bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• Nekapacitní most 03810-7 u Hesova. Kapacitní pro Q100. 
• Nekapacitní most 03810-8. Nekapacitní pro Q50. 
• Nekapacitní silniční most v Dobré, silnice I/19. Nekapacitní pro Q5, zachycení spláví. 
• Nekapacitní most 350-004 u ČOV Přibyslav. Nekapacitní pro Q100. 
• Nekapacitní most 351-007 u statku Přibyslav. Kapacitní pro Q100. 
• Nekapacitní lávka pro pěší Poříčí. Nekapacitní pro Q50. 
• Nekapacitní most 35211-2. Kapacitní pro Q100. 
• Nekapacitní most 19-068 Ronov n. S. Nekapacitní pro Q50, možnost ucpání splávím. 
• Nekapacitní historický most Ronov n. S. Nekapacitní pro Q20, zachycení spláví. 
• Nekapacitní bývalý železniční most Ronov n. S. Kapacitní pro Q100. 
• Nekapacitní most 35012-2 u jezu Ronov n. S. Nekapacitní pro Q50. 

Místa omezující odtokové poměry na území města Přibyslav

 

---

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

  
 Místa omezující odtokové poměry

 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Přibyslav byla stanovena čtyři místa, která jsou ohrožena přívalovou povodní: 

• místní část Dobrá, u Doberského potoka
• východ intravilánu města Přibyslav, pod soustavou vodních nádrží
• místní část Poříčí u Přibyslavi kolem silnice
• sever místní části Ronov nad Sázavou

 Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Přibyslav

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní ve městě Přibyslav metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Přibyslav

Na území města Přibyslav bylo stanoveno celkem pět kritických bodů.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Přibyslav. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Přibyslav

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

 
 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, se tok Sázava na území města neřadí mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodního toku, zejména starému kamennému mostu v Ronově n. S. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Přibyslav

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Důležitou roli pro město Přibyslav hrají jezy nacházející se na Sázavě a Losenickém potoku. Na Doberském potoku se nacházejí rybník Kamenná Žabka a na jeho levobřežním přítoku rybník Rejholec. Dále se východně od Přibyslavi nachází kaskáda rybníků počínaje rybníkem Olšovec a konče bývalým koupalištěm u Březinky. Na Bystřici se nad silnicí II/350 nachází Jablonecká nádrž. Na Losenickém potoku se mimo katastrální území města nachází Losenický, Vepřovský nový a Nadvepřovský rybník. Z hlediska technicko - bezpečnostního dozoru se na území města nenacházejí žádná vodní díla I-III kategorie. Nad Žďárem n. S. jsou na Sázavě z hlediska III. kat. TBD evidována vodní díla Velké Dářko a Pilská nádrž. 

Soupis jezů na Sázavě ve městě Přibyslav

Jez na Losenickém potoku v Ronově n. S.

 Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Přibyslav

Vodní díla

Protipovodňová opatření