Charakteristika zájmového území
Obec Pržno je podhorskou vesnicí, která leží na území SO ORP Frýdlant nad Ostravicí v Moravskoslezském kraji ve vzdálenosti 3 km severně od Frýdlantu nad Ostravicí, 8 km jižně od Frýdku-Místku, 14 km severovýchodně od Frenštátu pod Radhoštěm a 16 km východně od Kopřivnice. Spolu s 12 dalšími obcemi je Pržno součástí Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1573. K 1. 1. 2021 bylo v obci evidováno 1 061 obyvatel.
V obci se nachází lékařská a stomatologická ordinace, zrekonstruovaná budova ZŠ a nově postavená MŠ s malým hřištěm na volejbal či nohejbal. Obec dále disponuje prodejnou potravin, pobočkou pošty a třemi restauracemi - U Adamců, Pod lípou a sezonní restaurací Na hřišti. V obci je také vybudováno sportovní zázemí místního Sportovního klubu Pržno. V obci se nachází dvě fotbalová hřiště a tenisový kurt. Obecní dominantou je římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl postaven na přání občanů ze sbírek v obci, ve Slezsku a na Moravě v letech 1909-1910. Od roku 1904 působí v obci sbor dobrovolných hasičů.
Katastrální území obce Pržno
Digitální model reliéfu na území obce Pržno
Sklonitostní poměry na území obce Pržno
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, soustavy Vnější Západní Karpaty a podsoustavy Západobeskydské podhůří, celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Frenštátská brázda a okrsku Lysohorské podhůří.
Okrsek Lysohorské podhůří je úpatní pahorkatinou o rozloze 73 km2 tvořenou flyšovými jílovci, břidlicemi a pískovci. Vyskytují se zde kvartérní sedimenty, náplavové kužely a také zde dochází k častým sesuvům. Povrch je členitý, převážně erozně-denudační v málo odolných horninách se zbytky úpatního zarovnaného povrchu.
Struktura půdního fondu
Nejvíce zastoupenými půdními typy jsou v území obce Pržno fluvizem modální (v nivě řeky Ostravice v západní části obce) a pseudoglej modální (ve svažité východní části obce). Na přechodu těchto dvou typů se nachází fluvizem psefitická a kambizem oglejená psefitická. Na dně údolí Rzavého potoka se vyvinula glej modální.
Detailní prostorové rozložení jednotlivých půdních typů na území obce zmapovaných v měřítku 1:50 000 je k dispozici na webu České geologické služby a jejich popis na webu Taxonomického klasifikačního systému půd ČR.
Celková rozloha řešeného území činí 293,8 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (méně než polovina rozlohy území obce). V rámci zemědělské půdy jsou poměrně nevýrazně zastoupeny trvalé travní porosty, zahrady a lesy (každá z těchto kategorií zabírá méně než desetinu rozlohy území). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plochy (méně než pětina rozlohy území), na vodní plochy připadá 7 % a na zastavěné plochy 6 % rozlohy území obce.
Využití pozemků v obci Pržno (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 118.7 ha | 40.4 % |
Chmelnice | 0.0 ha | 0.0 % |
Vinice | 0.0 ha | 0.0 % |
Zahrady | 42.7 ha | 14.5 % |
Sady | 0.0 ha | 0.0 % |
Trvalé travní porosty | 27.9 ha | 9.5 % |
Lesní půda | 15.5 ha | 5.3 % |
Vodní plochy | 21.1 ha | 7.2 % |
Zastavěné plochy | 18.6 ha | 6.3 % |
Ostatní plochy | 49.3 ha | 16.8 % |
Celková výměra k.ú. | 293.8 ha | 100.0 % |
Prostorové rozložení využití pozemků v katastru obce Pržno je dobře patrné na základní mapě (úroveň podrobnosti pro měřítko 1:10 000). Z mapy je patrné, že lesní pozemky jsou přítomny téměř výlučně podél vodních toků, zatímco orná půda a trvalé travní porosty se v obci pásovitě střídají. Zástavba a ostatní plochy mají souvislý výskyt ve východní části obce. Vodní plochy jsou reprezentovány téměř výlučně vodními toky. Nadmořská výška se v obci pohybuje v rozmezí 330 - 407 m n. m., přičemž nejvýše položená lokalita je v jihovýchodním cípu obce a nejnižším místem je hladina řeky Ostravice na severozápadním okraji obce.
Klimatické charakteristiky
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá jižní část území obce do mírně teplé podoblasti MT2, severní část obce pak do mírně teplé podoblasti MT9.
Mírně teplá podoblast MT2 - léto je krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Mírně teplá podoblast MT9 - léto je dlouhé, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima krátká, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Charakteristika mírně teplých podoblastí MT2 a MT9
Charakteristika | MT2 | MT9 |
Počet letních dnů | 20 - 30 | 40 - 50 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -3 - (-4) | -3 - (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 17 - 18 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 6 - 7 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 - 7 | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 120 - 130 | 100 - 120 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 450 - 500 | 400 - 450 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 250 - 300 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 80 - 100 | 60 - 80 |
Počet zamračených dnů | 150 - 160 | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 |