Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce Písařov lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší především u Písařovského potoka. Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány přívalovými povodněmi, kdy dochází ke splachům materiálu z okolních polí a následné akumulaci přívalových vod a spláchnutého materiálu na obecních komunikacích. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Písařov, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Obec Písařov je povodněmi postihována relativně sporadicky. Povodně jsou ve většině případů způsobeny nekapacitním korytem v kombinaci s velkým počtem nekapacitních mostků, které povodňovou situaci ještě zhoršují. Ve většině případů byly největší komplikací mosty u č. p. 184, kde je vodní tok zatrubněn a navíc se nachází v těsné blízkosti nemovitostí. V historii zatím naštěstí nedošlo k zatopení obytných prostor, velmi často však došlo k vylití do přilehlých zahrad a  luk.