Odtokové poměry
Vodní tok Ratibořka má na území obce Ratiboř oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 9,959, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 11. 6. 2007 (č. j. KUZL 8344/2007).
Vodní tok Vsetínská Bečva má na území obce Ratiboř oficiálně stanovené záplavové území Q5, Q20, Q100 v úseku ř. km 65,200 - 118,600, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 30. 7. 2004 (č. j. KUZL 12153/2004 ŽPZE-KI) a záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 14,049 - 23,39, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 13. 7. 2023 (č. j. KUZL 58377/2023).
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Koryto Ratibořky v obci Ratiboř není místy kapacitní ani pro povodeň Q5. Mosty a lávky nejsou kapacitní pro Q100.
V horní části obce nad silničním mostem u fotbalového hřiště (ř. km 3,48) Ratibořka při povodni Q5 vybřežuje na oba břehy, na levém zasahuje na zahrady, ale stavby ohrožené nejsou. Na pravém se voda rozlévá na louku. Při Q20 je ohroženo 9 rodinných domů mezi Ratibořkou a silnicí. Na pravém břehu nad mostem bude ohrožena stavba nového rodinného domu. Silniční most není kapacitní pro Q100. Voda by se při Q100 přelévala přes silnici.
Pod silničním mostem na pravém břehu také vybřežuje i Q5, na levém břehu až Q20. V dalším úseku od ř. km 3 zůstává voda při Q5 - Q20 v korytě toku. Od km 2,75 voda při Q20 vybřežuje na pravý břeh. Od km 2,53 při Q20 dochází k rozlivům na pravý břeh. V centru obce je koryto dostatečně hluboké a široké a vybřežuje pouze Q100 nad zaklenutím křižovatky do Kateřinic. Od km 1,85 (mimo vybetonované koryto) dochází k rozlivům při Q100, níže po toku i při Q20 a Q5. Zástavba je ohrožena až na výjimky od Q20.
Na soutoku se Vsetínskou Bečvou ČOV ohrožena rozlivy nebude, průmyslový areál bude vodou obtékán, od Q100 by mohlo dojít k zaplavení.
Koryto Vsetínské Bečvy na území Ratiboře je dostatečně kapacitní pro Q5, při Q20 dochází k rozlivům na zemědělské pozemky v okolí směrem k silnici I. třídy č. 57.
Při povodních jsou kritické téměř všechny mosty a lávky přes koryto toku, u kterých může docházet k hromadění naneseného materiálu a vzdutí hladiny, protože snižují průtočný profil. Žádný z mostů a lávek není kapacitní pro Q100, některé ani pro Q5.
Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - zde. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.
Místa omezující odtokové poměry na území obce Ratiboř
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obce ohrožovány splachy na lehce ukloněných polí. Může také docházet ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Ratiboř
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>=3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Ratiboř metodou kritických bodů
Charakteristika kritický bodů na území obce Ratiboř
| Kritický bod | Průměrný sklon (%) | Podíl orné půdy (%) | Plocha povodí kritického bodu (ha) |
| 41 004 381 | 15,632 | 43,127 | 86,54 |
| 41 004 418 | 24,843 | 0,000 | 288,68 |
| 41 006 913 | 25,362 | 0,000 | 274,34 |
| 41 004 414 | 24,416 | 0,000 | 287,04 |
Území obce Ratiboř je na několika místech ohrožováno povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však povodeň).
Pro reálné zobrazení povrchového odtoku je vytvořen 3D model akumulovaného odtoku, který je k dispozici v digitální verzi povodňovém plánu.
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Ratiboř - celkový pohled
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Ratiboř - u hřiště a Kobelného potoku
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Ratiboř - u Hološínky
Dráhy soustředěného povrchového odtoku v obci Ratiboř - u zemědělských objektů
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Ratiboř. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Ratiboř
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Ratiboř mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkách přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území obce Ratiboř
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na levostranných přítocích Kateřinky se nachází dvě malé vodní nádrže.
Na přítoku Vsetínské Bečvy - Stanovnici je vodní nádrž Karolinka (7,65 milionu m3, plocha 50 ha). V případě náhlého protrhnutí hráze a odtoku z přehrady 2861,8 m3/s, by v profilu pod soutokem s Ratibořkou byl kulminační průtok 540 m3/s (Q100 je nižší - 475 m3/s). Nástup povodně začne za 4 hodiny od havárie, kulminace povodňové vlny dorazí za 7,5 hodiny a opadne za 9 hodin.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Ratiboř