Odtokové poměry

Vodní tok Rokytná má na území obce Rybníky oficiálně stanovené záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 49,320, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabylo účinnosti od 26. 1. 2013 (č. j. JMK 84123/2012). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Rokytné. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce Rybníky byla identifikována 4 místa, kde hrozí omezení průtočnosti:

• Lávka pod bezpečnostním přelivem Týnského rybníka - lávka, která se nachází za vývarem bezpečnostního přelivu, má nekapacitní průtočný profil (3,85 m × 0,75 m). Při zvýšených průtocích dojde ke vzdutí a přelévání vody přes cestu, která dále poteče do zahrádek.
• Jez nad Týnským rybníkem - na kamenném jezu se nachází středový pilíř na uchycení hradidel, který využívá rybářský spolek PS MRS Moravský Krumlov na manipulaci s výškou vody v Rokytné. Středový pilíř je však náchylný k zachytávání spláví.
• Propustek u č. p. 13 a 90 - propustek silnice č. II/413 je nový a dimenzovaný na Q500. Před propustkem se však nachází příjezdová lávka k domu č. p. 13. Ta je nekapacitní, může zde dojít k zachytávání spláví nebo ke vzdutí vody a ohrožení domů č. p. 13 a 100.
• Propustek u Návesního rybníka - propustek nemá dostatečnou kapacitu a může zde dojít ke vzdutí vody (propustek ani nebyl opravován v rámci rekonstrukce rybníka). V případě rozlití vody dojde k ohrožení nedaleko stojích stodol (v blízkosti se nenacházejí domy s č. p.).
• Akvadukt - může dojít k ucpání vlivem úzkého průtočného profilu. Ohrožení objektů nehrozí, vybřežená voda teče na jih do Rokytné.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Rybníky

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Do obce Rybníky proudí přívalové vody ze severního kopce a ohrožují 5 lokalit v obci:

• Východ - voda stéká ze severních svahů podél východní části zemědělského areálu jižním směrem do východní části obce (zde může ohrožovat domy č. p. 176 a 177). Dále přeteče přes silnici č. II/413 a vteče do zemědělské odvodňovací strouhy, která ústí do Rokytné.
• Kolem Návesního rybníka - voda stéká ze severních svahů podél západní části zemědělského areálu jižním směrem k Návesnímu rybníku podél domu č. p. 102. Proud se částečně napojí na odpadní koryto z rybníka, část ho však pokračuje dále po místní komunikaci jižním směrem k silnici č. II/413. Na místní komunikaci by měl být pro takové případy vybudován rošt u domu č. p. 157, ale ten zde v současné době (rok 2022) chybí. Problémem při přívalových vodách může být nově postavená garáž u č. p. 102, která stojí přímo v místě toku těchto vod, a je tudíž překážkou pro přívalové proudy. Tok přívalových povodní touto trasou se ale děje pouze v extrémním případě.
• U Křížku - voda stéká ze severních svahů od kříže účelovou komunikací do zastavěné ulice. Proud vody se níže napojuje na bezejmenný tok.
• Pod Vrbami - voda stéká ze severních svahů do potoka u rybníka. Ten protéká severozápadní částí obce (podél ulice stojí na obou stranách domy). Při přívalových povodních jsou tyto domy ohroženy zaplavením.
• Hájkové - jedná se o závěrový profil povodí kritického bodu č. 41 602 527 - voda teče ze severních svahů mimo intravilán obce.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Rybníky

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Rybníky metodou kritických bodů

Na území obce Rybníky se v severní části nacházejí 2 kritické body, jejichž charakteristiky jsou uvedeny níže.

Charakteristika kritických bodů na území obce Rybníky

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Rybníky. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Rybníky

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území obce Rybníky mezi kritické. V období tání je zejména nutné věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Ledové jevy se v obci vyskytují cca jednou za 40 let. Ve zmínkách v kronice nastaly v letech 1940, 1968 a 1985. Při posledních došlo ke vzniku několika ledových bariér na území obce. Při tání došlo ke zdvihu vodního toku Rokytná, ledy se polámaly a kry byly unášeny proudem a vynášeny na pevninu, kde způsobily četné komplikace.
Více viz kapitola Přirozená povodeň.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Rybníky

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území obce Rybníky se nachází jedno vodní dílo - Návesní rybník. Leží uprostřed obce, má rozlohu 0,15 ha a slouží jako požární nádrž. Majitelem je obec Rybníky.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Rybníky

 Vodní díla