Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Obec Rudka byla postižena povodní 27. srpna 1989. O čtvrté hodině odpolední došlo vlivem velkých srážek k prudkému přívalu vody, který shrnul kostky ze silnice. Došlo k rozlivu vodního toku Bobrava, v jehož blízkosti byly zatopeny sklepy, garáže rodinných domů. Dále přetekl rybník, což mělo za následek zatopení okolních domů až po parapety. Škody na majetku byly dosti vysoké. Zatopeno bylo cca 20 objektů. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Rudka, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

 Historické povodně

Povodeň v roce 1989 (historický úryvek)
27. Srpna se strhla nad naší obcí veliká bouře s krupobitím, která nadělala v obci velké škody. U mnoha domů byly zatopeny nejen sklepy, ale i obytné místnosti. Rozvodnil se rybník a byla zaplavena náves. Během krátké chvilky spadlo 83 mm vody.