Charakteristika zájmového území

Obec Raduň, která k 1. 1. 2020 evidovala 1 146 obyvatel, se nachází ve správním obvodu ORP Opava v Moravskoslezském kraji. Od centra Opavy je vzdálená přibližně 7 km jihovýchodním směrem. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320. Díky své strategické pozici na "Jantarové stezce" zde byla vybudována tvrz, která byla postupně přebudována do podoby zámku, který je dnes pod správou státu. Součástí zámeckého komplexu je také sýpka, oranžérie a zámecký park. Jižně od intravilánu obce se v údolí vodního toku Raduňka nachází přírodně krajinářský park s množstvím důmyslně řešených procházkových i turistických tras, romantických zákoutí a komponovaných průhledů. Severně od intravilánu obce se nachází soustava rybníků. Za nejnižším z nich se nachází asi 500 let starý dub s obvodem kmene 6 m.

Obec Raduň je plynofikována, je v ní zaveden vodovod a kanalizace (má vlastní ČOV) a nachází se v ní pošta a základní škola. Obec provozuje také komunitní centrum. Od roku 1889 v obci působí sbor dobrovolných hasičů.

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území obce Raduň náleží do Hercynského systému. Menší část obce (severní okraj intravilánu, oblast Raduňských rybníků a tzv. Štěp) je součástí provincie Středoevropské nížiny, subprovincie Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina, podcelku Poopavská nížina a okrsku Komárovská nížina. Zbývající část obce (většina intravilánu a zalesněná kopcovitá jižní část obce) náleží do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava, oblasti Jesenické, celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina a okrsku Heřmanická vrchovina.

Heřmanická vrchovina je tvořená spodnokarbonskými drobami a břidlicemi hradeckých a moravických vrstev a denudačními zbytky sedimentů badenu. Povrch je erozně denudační s rozsáhlými plošinami holoroviny a různou měrou zahloubenými údolími vodních toků.

Komárovská nížina je rovina až plochá pahorkatina na pleistocenních fluviálních, eolických, svahových a ledovcových sedimentech. Povrch je rovinný, tvořený říčními terasami, úpatními haldami a sprašovými rovinami.

Terén v obci Raduň je na severu rovinatý, s nadmořskou výškou nejčastěji mezi 250 a 270 m. Intravilán obce se nachází v mírně svažitém terénu (povrch se zvedá směrem k jihu), přičemž jeho nejnižší části jsou v nadmořské výšce 270 m a nejvyšší v 320 m. Směrem k jihu se terén dále zvedá, a to až do nadmořské výšky 470 m na jižní hranici katastru. V k. ú. obce se nacházejí dva významnější vrcholy - Ostrá (468 m n. m.) a Raduňka (404 m n. m.). Převýšení mezi dnem údolí vodního toku Raduňka a vrcholy okolních kopců místy dosahuje i přes 100 m.

Z hlediska geologické stavby převažuje v severní části obce kvartérní sedimentární hornina sprašová hlína, ve zbytku obce druhohorní sedimentární hornina droba. Podél vodních toků se vyskytují kvartérní sedimenty hlína, písek, štěrk a písčito-hlinitý sediment.

Struktura půdního fondu

V severní (rovinaté) části obce se nejčastěji vyskytují půdní typy luvizem modální, pseudoglej modální a glej modální. Ve střední a jižní části obce (pahorkatinný ráz) dominuje kambizem mesobazická. Na dně údolí vodního toku Raduňka se vyvinula fluvizem glejová, v menších pobočných údolích bezejmenných přítoků Raduňky se vyskytuje glej fluvický. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 801,6 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Největší plošné zastoupení mají v k. ú. obce lesy (více než polovina rozlohy), následované ornou půdou (více než třetina rozlohy). Ostatní druhy pozemků mají marginální zastoupení v řádu jednotek procent. Jak ukazuje mapa, lesy jsou situovány do pahorkatinné střední a jižní části obce, zatímco orná půda do rovinatějšího severu.

Využití pozemků v obci Raduň (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)

Katastrální území obce Raduň na základní mapě

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá střední a jižní, pahorkatinná část k. ú. do mírně teplé podoblasti MT7, zatímco níže položená severní část k. ú. do mírně teplé podoblasti MT9.

Mírně teplá podoblast MT9 se vyznačuje dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, normálně dlouhou, mírnou až mírně chladnou, suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Mírně teplá podoblast MT7 se vyznačuje normálně dlouhým, mírným a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírným jarem a mírně teplým podzimem, normálně dlouhou, mírně teplou, suchou až mírně suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Charakteristika vybraných klimatických podoblastí MT7 a MT9

Na území obce Raduň je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 7,1 - 9 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 800 mm.

Lokality a území biologického, krajinářského či kulturního významu

Na jižním okraji Raduňských rybníků se nachází Raduňský mokřad, který byl uměle vytvořen na bývalé hospodářské extenzivně využívané ploše. Na ploše o výměře 1,3 ha se rozprostírají komplexy tůní a mokřadů, které obývají obojživelníci a vodní rostlinstvo.

Poblíž místní základní školy se nachází alej památných dubů, která v minulosti lemovala cestu mezi Vršovicemi a Raduní. Alej je zakreslena již na mapách z let 1764-1784. V obci se nachází také osamocený památný dub letní s obvodem kmene 639 cm, jehož stáří se odhaduje na 500 let. Mezi prvním a druhým raduňským rybníkem (ve směru od Opavy) se nachází 21 bříz tmavých, které jsou souhrnně označeny jako památný strom.

Střední a jižní část obce (od ul. 9. května a Gudrichovy na jih) spadá do Přírodního parku Moravice, který byl vyhlášen roku 1994 a rozprostírá se na 14 215 ha. Zdejší flóra má převážně podhorský charakter. Řeka Moravice v parku místy vytvořila kaňon se stěnami vysokými až 120 m. V parku je evidováno 15 lokalit s výskytem chráněných a ohrožených druhů.