Charakteristika zájmového území
Město Řevnice se nachází v okrese Praha-západ, asi 9 km jihozápadně od okraje Prahy a spadá do SO ORP Černošice ve Středočeském kraji. K 1. 1. 2020 bylo ve městě evidováno 3 570 obyvatel. Území města se nachází v nadmořské výšce 218 m n. m. a jeho plocha činí 1 014,2 ha.
První písemná zmínka o obci Řevnice pochází z roku 1253, městem se pak Řevnice staly až roku 1968. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobré spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od počátku 20. století vyhledávaným sídelním místem. Pro město je velmi důležitá poloha na železničním koridoru Praha – Beroun. Městem jsou také vedeny dvě silniční komunikace II. třídy – II/115 a II/116. Na území města se nenachází žádné zvláště chráněné území, avšak prochází jím nadregionální biokoridor K59 Karlštejn – Koda v rámci ÚSES. Z pohledu krajinného pokryvu je severní část katastru využívána jako zastavěná plocha, západní část patří pastvinám nebo loukám a východní část je pak převážně zalesněná. Území města se rozkládá na obou březích řeky Berounky, převážná část města však leží na pravém břehu.
Katastrální území města Řevnice
Geologické a geomorfologické charakteristiky
Z geomorfologického hlediska zájmové území spadá do provincie Česká vysočina, subprovincie Poberounská soustava a Brdské oblasti. Dále je území města rozděleno do dvou částí. První z nich, severozápadní část katastru, se řadí do celku Hořovické pahorkatiny, podcelku Hořovická brázda a okrsků Hostomická kotlina a Řevnická brázda (na severu katastru). Druhá, jihovýchodní část katastru, se pak řadí do celku Brdská vrchovina, podcelku Hřebeny a okrsku Studenská vrchovina. Nejvyšším bodem katastru je Strážný vrch s nadmořskou výškou 507 m.
Hostomická kotlina – jde o kotlinu při úpatí Brd tvořenou ordovickými prachovci, břidlicemi a droby. Jedná se o širokou úvalovitou sníženinu z 5 % zalesněnou borovými porosty s příměsí smrku. Je typická pravidelnými poli s dřevinami v liniích podél příkopů a cest.
Řevnická brázda – jde o brázdu s plochou 30,99 km2, převážně z břidlic v širokém údolí řeky Berounky vyplněném sedimenty údolních niv a písčitými štěrky. Nejvyšším bodem je Havlín s nadmořskou výškou 265,6 m.
Studenská vrchovina – jde o plochou vrchovinu s rozlohou 105,7 km2 tvořenou převážně ordovickými břidlicemi, prachovci, pískovci a křemenci. Jedná se o výrazný strukturně tektonický hřbet s vysokými okrajovými svahy z 90 % zalesněný smrkovými porosty.
Město Řevnice geologicky patří do Barrandienu. Oblast je tvořena sedimenty a vulkanickými horninami prvohorního a starohorního stáří. Severní a západní část katastru je tvořena vulkanity čedičového typu a silurskými horninami. Převážně jde o vrstvy jílovitých, prachovitých a vápnitých břidlic společně se sopečnými příměsemi. Jihovýchodní část území je tvořena vrstvami křemenných pískovců, prachovců a jílovitých břidlic. V jižní části města je pak brdský hřeben, který je tvořen křemenci. Tyto horniny jsou velmi pevné a jemnozrnné propustné horniny. V některých oblastech je křemenec oddělen jílovitými břidlicemi a hlinitými sedimenty.
Struktura půdního fondu
V území města Řevnice jednoznačně dominuje půdní typ kambizem modální, výjimku tvoří – pás spojující severní a západní část katastru, který je tvořen hnědozemí modální a také severní část města v samé blízkosti řeky Berounky, která je tvořena fluvizemí modální.
Celková rozloha řešeného území činí 1 014,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (517,4 ha).
Využití pozemků ve městě Řevnice (dle ČSÚ k 31. 12. 2019)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 164,0 ha | 16,2 % |
Chmelnice | 0,0 ha | 0 % |
Vinice | 0,0 ha | 0 % |
Zahrady | 93,8 ha | 9,3 % |
Sady | 20,0 ha | 2,0 % |
Trvalé travní porosty | 62,8 ha | 6,2 % |
Lesní půda | 517,4 ha | 51,0 % |
Vodní plochy | 23,4 ha | 2,3 % |
Zastavěné plochy | 32,5 ha | 3,2 % |
Ostatní plochy | 100,2 ha | 9,9 % |
Celková výměra k.ú. | 1 014,2 ha | 100 % |
Klimatické charakteristiky
Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá severní část území města do teplé oblasti T2, střední část katastru do mírně teplé oblasti MT11 a jižní část pak do mírně teplé oblasti MT7.
Charakteristika vybraných klimatických oblastí T2, MT11 a MT7
Charakteristika | T2 | MT7 | MT11 |
Počet letních dnů | 50 - 60 | 30 - 40 | 40 - 50 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 160 - 170 | 140 - 160 | 140 - 160 |
Počet mrazových dnů | 100 - 110 | 110 - 130 | 110 - 130 |
Počet ledových dnů | 30 - 40 | 40 - 50 | 30 - 40 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -2 - (-3) | -2 - (-3) | -2 - (-3) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 18 - 19 | 16 - 17 | 17 - 18 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 8 - 9 | 6 - 7 | 7 - 8 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 7 - 9 | 7 - 8 | 7 - 8 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 90 - 100 | 100 - 120 | 90 - 100 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 350 - 400 | 400 - 450 | 350 - 400 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 200 - 300 | 250 - 300 | 200 - 250 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 40 - 50 | 60 - 80 | 50 - 60 |
Počet zamračených dnů | 120 - 140 | 120 - 150 | 120 - 150 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 | 40 - 50 |