Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Město Ronov nad Doubravou bylo postiženo povodněmi v roce 1997 a 2006, kdy vlivem silných přívalových dešťů došlo k zatopení objektů.
Na území města lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno soustředěným povrchovým odtokem. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Ronov nad Doubravou, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Povodeň v roce 1997
První povodeň postihla město Ronov nad Doubravou v roce 1997, kdy dlouhotrvající deště způsobily vybřežení vodního toku Doubravy. Došlo k zatopení sklepů u RD v místních částech Mladotice a Ronov nad Doubravou. Zatopena byla i chatová část Mladotic. Byly poškozeny místní komunikace. Konkrétně byly zasaženy objekty v místní části Mladotice s č. p. 78, 34, 30, 32 a ev. 22, 23, 21, 20 a v Ronově nad Doubravou s č. p. 459, 159, 522, 42, 371 a ev. 1.

"Písemná zpráva povodňové aktivity z roku 1997 z památné knihy hasičů (upravená):
Začátkem července začalo deštivé počasí. Dne 7.7. 1997 ve 21:30 byla zaplavena Chvalovická ulice, voda tekla po silnici ve výšce 10 cm až k poště.
Dne 9.7. 1997 proběhlo odčerpání vody z plochy stadionu pomocí čerpadla a odčerpání zatopeného sklepa bývalého starosty.
Ve dne 18.7. vyhlásil povodňový štáb 3. stupeň povodňového nebezpečí. Byly určeny hlídky k nepřetržité službě a ke střídání.
Dne 19.7. byl vyhlášen 2. stupeň povodňové aktivity a odčerpána voda ze zatopených rodinných domů. V 22:00 ohlásil hrázný z Pařížovské přehrady, že protéká 80 m³/sec. a protékající voda stále stoupá. Povodňová komise se rozhodla obejít všechny objekty v blízkosti řeky a ohlásit nebezpečí, které je v noci čeká. Ve 23:00 hladina řeky dosahuje u Bárty silnice. V Mladoticích voda zaplavila silnici a zatopila garáž Juráše.
Následující dny až do 28.7. byla čerpána voda ze sklepů rodinných domů, restaurace apod."

Povodeň v roce 2006
Druhá blesková povodeň postihla město Ronov nad Doubravou v roce 2006, kdy nad Železnými horami spadlo velké množství srážek a následně voda z těchto srážek protekla ulicí Chvalovická. Vytopené byly všechny sklepy v této ulici. Konkrétně byly zasaženy objekty s č. p. 415, 414, 389, 328, 323, 320, 306, 269, 45, 361, 343, 349, 353, 254, 72.

"Písemný záznam o povodni z roku 2006 z Památné knihy hasičů (upravený):
Dne 30.3. 2006 od 9:00 probíhá čerpání vody ze zatopených prostorů administrativní budovy. Čerpání probíhalo po dobu 5 hodin."