Odtokové poměry

Vodní tok Rožnovská Bečva má na území města Rožnov pod Radhoštěm oficiálně stanovené záplavové území. Záplavové území toku bylo vyhlášeno v úseku ř. km 0,000 - 36,50 Krajským úřadem Zlínského kraje a nabývá platnosti od 17. 2. 2006 (č. j. KUZL 8644/2005 ŽPZE-IK). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Rožnovské Bečvy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

V databázi POVIS je stanoveno celkem 27 míst omezujících odtokové poměry na území města Rožnov pod Radhoštěm. Na mnoha místech způsobují problémy zatrubněné úseky, především na Hážovickém a Uhliském potoce nebo na bezejmenných přítocích Rožnovské Bečvy v průmyslové oblasti ulice 1. máje. Na Rožnovské Bečvě se nachází jedna nekapacitní lávka pro pěší a na dvou místech dochází k hromadění nánosů štěrku v podjezí u koupaliště a u zimního stadionu. Na Vermířovském potoce omezuje odtok 5 nekapacitních mostků. V roce 2018 došlo při ucpání kanálového propustku k zaplavení silnice I/35 ve směru na obec Dolní Bečva. Více viz Přirozená povodeň - Historické povodně. 

Místa omezující odtokové poměry na území města Rožnov pod Radhoštěm

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Rožnov pod Radhoštěm bylo stanoveno sedm míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní - severní část města v okolí toků Vermířovský potok a Kaní potok a jižní část města v okolí toku Uhliský potok. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce města Rožnov pod Radhoštěm

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Rožnov pod Radhoštěm metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce města Rožnov pod Radhoštěm

Na území města Rožnov pod Radhoštěm bylo stanoveno sedm kritických bodů.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Rožnov pod Radhoštěm. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Rožnov pod Radhoštěm

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Rožnov pod Radhoštěm mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. Občasně se ledové jevy mohou vyskytovat na hranici území s obcí Zubří - na Starozuberském potoce v úseku od ústí do Rožnovské Bečvy po ř. km 0,35 a na řece Rožnovská Bečva v úseku 12,7 - 12,9 ř. km.

Místa výskytu ledových jevů na území města Rožnov pod Radhoštěm

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

V zájmovém území se nachází 24 drobných vodních nádrží, z nichž žádná vodní nádrž nemá rozlohu větší než 0,5 ha. Jediné riziko představují vodní nádrže nad úpravnou vody, těsně za východní hranicí katastrálního území města, které mají celkovou plochu 2,6 ha. Provozovatelem vodních nádrží jsou Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Z hlediska povodňového nebezpečí nejsou žádné další vodní nádrže na území města významné. Nad městem se nachází VN Horní Bečva, která spadá do II. TBD a potenciálně by při havárii mohla město Rožnov pod Radhoštěm ohrozit. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Rožnov pod Radhoštěm

 Vodní díla