Charakteristika zájmového území

Město Rosice se nachází v Jihomoravském kraji v SO ORP Rosice. K 31. 12. 2023 bylo ve městě evidováno 6 738 obyvatel. Velikost území města je 1 274 ha.

Město leží v okrese Brno-venkov 16 km západně od Brna v těsné blízkosti dálnice D1. Rosice protínají silnice I. třídy č. 23 vedoucí z Brna do Třebíče a železniční trať Brno–Jihlava. Historicky je město Rosice přirozenou spádovou obcí pro široké okolí, proto patří od roku 2003 mezi obce s rozšířenou působností a vykonává správu v obvodu, do kterého je zahrnuto celkem 23 okolních obcí.

Rosice se nachází v Boskovické brázdě, na soutoku říčky Bobravy s Říčanským potokem. Město leží na rozhraní různých typů krajin. Ze západní strany je to malebná zvlněná krajina s lesními porosty, na kterou navazují pole a trvalé travní porosty a intravilán. Nejvyšším bodem je kopec Velehrádky (383 m n. m.). Většina krajiny je odlesněná a intenzivně zemědělsky využívaná. Pouze ve vyšších polohách a nivě se nacházejí lesní porosty. Na území města se nachází evropsky významná lokalita Rosice-zámek. Do území města Rosice nezasahuje žádná ptačí oblast ani evropsky významná lokalita.

Katastrální území města Rosice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do systému Hercynského, provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, dále do dvou oblastí – většina území spadá do oblasti Brněnská vrchovina, která je v území města zastoupena dvěma celky, dělí se na – celek Boskovická brázda, podcelek Oslavanská brázda a na  tři okrsky – od severu Hvozdecká pahorkatina, Rosická kotlina a Zbýšovská pahorkatina. Malá jihovýchodní část území města spadá do celku Bobravská vrchovina, podcelku Lipovská pahorkatina a okrsku Omická vrchovina.
Druhou geomorfologickou oblastí zastoupenou v území města je oblast Českomoravská vrchovina, dělící se dále na celek Křižanovská vrchovina, podcelek Bítešská vrchovina a okrsek Jinošovská pahorkatina.

Hvozdecká pahorkatina – členitá převážně zalesněná pahorkatina s plochou 25,11 km² tvořená usazeninami permu a překrytá závějemi spraší. Nejvyšším bodem je vrch Horka s výškou 399,0 m n. m.

Rosická kotlina – jde o plochou sníženinu protékanou řekou Bobravou s rozlohou 21,31 km², vytvořenou v usazeninách permu Boskovické brázdy. Je tvořena převážně poli, pouze na okrajích je mírně zalesněna dubovými a smrkovými porosty.

Zbýšovská pahorkatina – jedná se o členitou pahorkatinu s rozlohou 28,50 km² tvořenou usazeninami permu z části překrytými spraší. Nejvyšším bodem je vrch Sička s nadmořskou výškou 420 m. Pahorkatina je mírně zalesněná dubovými, borovými a smrkovými porosty, převažují však pole.

Jinošovská pahorkatina – jde o převážně členitou pahorkatinu s rozlohou 465,04 km² tvořenou biotitickými migmatickými rulami moldanubika, třebíčským plutonem a bítešskou ortorulou moravika. Ve střední části je poměrně zalesněná smrkovými porosty s borovicí. Nejvyšším bodem je Svatá hora s nadmořskou výškou 679,3 m.

Omická vrchovina – jde o členitou vrchovinu s plochou 42,28 km², složená z granodioritu, dioritu a zbytků pláště brněnského plutonu. Nejvyšším bodem je Lipový vrch s nadmořskou výškou 478,4 m.

Území města Rosice je z geologického hlediska tvořeno především spraší a sprašovou hlínou. V intravilánu, v západní a jižní části katastru se objevují také jílovce, prachovce a pískovce. V okolí vodních toků se pak nachází především nivní a smíšené sedimenty. Místy, především západně od intravilánu se objevují také arkózové pískovce a písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment.

Struktura půdního fondu

V území města Rosice dominuje půdní typ hnědozem a jeho variety. V intravilánu a západně od něj se ve větší míře objevují také kambizemě modální a oglejená. Vodní toky pak doprovází zejména půdní typ fluvizem glejová, která je místy doplněna glejí modální. Minoritní zastoupení má také luvizem modální v severozápadní části katastru a černozem luvická v severní části katastru města. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 1 274 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako orná půda (721,0 ha).

Využití pozemků ve městě Rosice (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území města Rosice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá téměř celé území města do mírně teplé oblasti MT11, pouze severozápadní cíp katastru spadá do mírně teplé oblasti MT9. Pro území města jsou typické letní teploty 17‑18 °C a zimní teploty mezi -2 a -3 °C. V teplém půlroce se srážkové úhrny pohybují mezi 400 a 450 mm, v zimním půlroce kolem 200‑250 mm. Sněhová pokrývka se průměrně udrží 50‑60 dnů v roce. V přibližně 140‑160 dnech v roce překračuje průměrná teplota hranici 10 °C.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT9 a MT11