Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je obec ohrožována soustředěným povrchovým odtokem.

Nejvíce je ohrožena část obce podél řečiště potoka. Obec je prakticky situována v údolí, s prudkým sklonem z jedné strany, s relativně mírným sklonem ze strany druhé. Je tedy postihována především bleskovými povodněmi z polí při přívalových deštích. Veškeré nemovitosti ve spodu údolí jsou ohroženy přímo a vznikají zde značné škody. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Rozhovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

Obec Rozhovice byla postižena povodněmi opakovaně, nejzásadněji v letech 2005, 2006, 2010 a 2014.

Povodeň ze dne 30. května 2005, byla způsobena silnými přívalovými srážkami, což mělo za následek splach z okolních polí a následnému zaplavení centra obce a v okolí potoka. Při této povodni bylo zaplaveno celkem asi 30 nemovitostí a výše škod dosáhla několika milionů korun. Byla poškozena velká část nemovitostí, zničené osobní automobily, poškozená komunikace (vytrhaný asfalt), značné škody vznikly na majetku některých firem (DUVOX – plastová okna).

Fotodokumentace povodně z roku 2005

Povodeň v roce 2006, byla způsobena opět vlivem přívalových dešťů, které způsobily splach z okolních polí a bahnem zaplavily komunikace, zahrady a nemovitosti občanů.

Fotodokumentace po povodni z roku 2006

Povodeň sužovala obec Rozhovice i v roce 2010, kdy vlivem přívalových dešťů byly zaplaveny komunikace, zahrady a nemovitosti občanů.

Záznam o povodni z roku 2010

Povodeň ze dne 31. srpna 2014, byla způsobena opět přívalovými srážkami, kde voda, odtékající z polí, se přehnala přes náves a vtrhla lidem do zahrad a v nižší části vesnice vnikla do zahrad a sklepů rodinných domů. Škody na majetku se pohybovaly v řádech stovek tisíc korun.

Záznam o povodni z roku 2014

Další záznamy z historických povodní jsou v kapitole Fotodokumentace.